Strašná je pravda bez moci a moc bez pravdy

17. listopad 2009

"Strašná je pravda bez moci a moc bez pravdy". I tak znělo jedno z hesel, které do ulic Prahy vnesla Sametová revoluce. Událost, kterou budeme den po dni mapovat s historikem Jiřím Sukem z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

Jaký byl 17. listopad?
Albertov, Vyšehradská ulice, Národní třída, ulice Na Perštýně, Spálená, Voršilská, Karolíny Světlé, úniková Mikulandská ulice a také Divadlo na zábradlí nebo Smetanova síň Obecního domu, kde proběhl nezávisle protest České filharmonie...To jsou některá z míst, která k 17. listopadu 1989 nesmazatelně patří.

Na Národní třídě si lidé sedli na zem a čekali, co se bude dít dál. Pohotovostní jednotky ministerstva vnitra čekaly na rozkaz zasáhnout.

Kde je pravda "živé" historie?
Od 17. listopadu bude každý úterní Večer s Reginou věnován událostem roku 1989 i následnému vývoji. V prvním dostane slovo nejen ex-prezident Václav Havel, ale také Alexandr Vondra, Petr Pithart nebo historik Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
Právě rozhovor s Jiřím Sukem už si můžeme připomenout také prostřednictvím internetu.

Václav Havel se stal 29. prosince 1989 prezidentem ČSSR.

Jiří Suk byl pověřen zpracováním archivu Občanského fóra, který čítal zhruba stovku archivních krabic s různými materiály. Součástí byly také nahrávky v rozsahu 70 - 80 hodin.

Tisková konference Občanského fóra v Laterně Magice 23. 11. 1989.

Stále je řada otázek, které na svou odpověď teprve čekají. Přitom už je mnoho okamžiků velmi podrobně zmapovaných například projektem Ústavu pro soudobé dějiny AVČR. Rozplést Labyrint revoluce není vůbec nic snadného. Už řadu let se Jiří Suk setkává s aktéry listopadových událostí, kteří vzpomínají... Ovšem lidská paměť umí být někdy hodně zrádná i když má člověk pocit, že má zážitky doslova vryty pod kůží... Setkal už se někdy s tím, že popisují události jinak než jsou známy z dostupných dokumentů?

Chyby přiznané... chyby nepřiznané
Pro historii není důležitá pouze sama událost. Důležitý je také pohled na ni, který se postupně vyvíjí. Historika tak zajímají také chyby, které si jednotliví aktéři listopadových událostí uvědomují a přitom už dnes přiznají, že by něco udělali jinak...

Slovenská strana viděla své chyby jasně. Jak na tom byla a je se sebekritikou česká strana?

Pokud se podíváte na web k roku 1989 budou na vás ze všech fotografií, rozhovorů a dokumentů doslova dýchat hodiny, týdny, měsíce a roky práce...

Historie versus realita ....
"Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí". Před dvaceti lety sta tisíce lidí věřili, že tato věta všechno změní. Sama věta ovšem nestačí a dnes už k ní patří příměs hořké ironie. Společností stále hlasitěji zaznívá, jak za komunismu všechno fungovalo, jak se všem dařilo lépe... lidská paměť postupně proměňuje realitu tehdejších dní. Jak historik vnímá takový vývoj?

Názor na události roku 1989 může kromě samotných prožitků proměnit také dostatečný přístup k informacím. Jiřímu Sukovi mnohé události dokreslil...

17. 11. 1989 se na Albertově v Praze sešlo přes 15 tisíc lidí. Málokdo tušil, co se stane večer.

Ani historik ovšem nemůže odolávat deziluzi.

Rozdělení Československa Jiří Suk vnímal ještě očima studenta...

V rámci oslav dvacátého výročí Sametové revoluce můžete navštívit řadu akcí. Od výstav, přes koncerty, setkání v divadlech. Připravena je také řada webových projektů. 17. listopad ožívá také na rozhlasových stránkách. Pro historika už je výročí vždy ve znamení práce.

Přesné zmapování událostí od listopadu 1989 se zatím do všech detailů nepodařilo. S Jiřím Sukem tak můžeme připomenout také některá stále otevřená témata.

K rozhovoru s historikem Ústavu pro soudobé dějiny AVČR musíme doplnit ještě jeden často zmiňovaný argument těch, kteří v sílu revoluce nevěří. Fakt ztracených dokumentů a omezeného přístupu odborníků ke skutečné realitě.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio