17. listopad

Boj o sedmou velmoc

Marek Janáč  

Jaká byla úloha sdělovacích prostředků v listopadu 1989? V příspěvku Marka Janáče mimo jiné uslyšíte unikátní záznam, který dokazuje, jak fungovala cenzura v prvním týdnu po 17. listopadu 1989. 

Od zásahu proti demonstrantům na Národní třídě uplynuly dva dny, ale hlavní sdělovací prostředky - rozhlas a televize - mlčí. Venkov o dění v Praze nevěděl téměř nic. První svobodné informace se objevily v novinách, ale Svobodné slovo, Lidová demokracie ani Mladá fronta se nedostaly všude. Státní bezpečnost je nechávala likvidovat ještě předtím, než dorazily k cíli.

 
Boj o média
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

"17. listopad se dá mimo jiné interpretovat, aspoň jeho počátek, jako válka o veřejné mínění," říká historik Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny. "V podstatě to byl jediný způsob odporu komunistické strany po 17. listopadu, který se snažila do důsledku zužitkovat."

Například v pondělí 20. listopadu se v hlavních zprávách snaží tehdejší předseda městského výboru komunistické strany - Miroslav Štěpán - vysvětlit události, ke kterým došlo v pátek, po svém:

"Ty události okolo 17. listopadu nejsou náhodné a bylo by velikou křivdou, kdybychom je spojovali právě s mladou generací, s mládeží, ať je jakkoli neuvážlivá..."

Stalo se tak v den, kdy se v Praze konala první masová demonstrace a před rozhlasem studenti volali po svobodných informacích. To večerní zpravodajská relace odbyla jen takto:

"Účastníci provolávali hesla, diskutovali ve skupinách. Skandováním a transparenty vyslovovali nespokojenost, požadovali politický pluralismus, svobodné volby, skutečný dialog a radikální reformy."

Přesto se už tentýž den v rozhlasovém vysílání pro mladé, v Mikrofóru, objevily první objektivní informace. Redaktoři to pro jistotu s nikým nekonzultovali.

Jenomže vyhráno ještě zdaleka nebylo. Cenzura zasáhla například Mladou Frontu, která chtěla na titulní straně uveřejnit fotografii Václava Havla. Šéf Socialistického svazu mládeže Vasil Mohorita nechal osobně zastavit rotačky. Podobně se cenzurovalo i v rozhlase. Například zpráva o tom, že byl Miroslav Štěpán vypískán z ČKD, se směla vysílat až se zpožděním dva dny.

"Bylo nám vytýkáno, že jsme změnili kulisy, že jsme prostě z toho udělali takovou montovačku, která neodpovídala realitě, jaká v ČKD byla," vzpomíná Pavel Štangl, tehdejší přenosový technik rozhlasu. "Vysílal se tedy až v pátek 24. listopadu 1989."

Záznam projevu M. Štěpána v ČKD: "Neexistuje to, aby 15letý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se, bohužel, stalo..."

Československá televize vysílá první živé přenosy z demonstrací v Praze 22. listopadu. Rozhlas se oficiálně připojuje den poté, ovšem redaktor měl zakázáno ve zprávě zmínit jméno Václava Havla. Nařídil to přímo ústřední ředitel rozhlasu, jak o tom svědčí unikátní záznam komunikace mezi vysílacím pracovištěm na Vinohradech a přenosovým vozem na Václavském náměstí:

Vysílací pracoviště: "Je to jasný?!" Přenosový vůz: "Jednou, jednou..." Vysílací pracoviště: "...může, nesmí mluvit o Havlovi, jinak může vstoupit." Přenosový vůz: "Jo, rozumím. ... Nesmíš mluvit o Havlovi." O chvilku později je nařízení generálního ředitele důsledně opakováno: Vysílací pracoviště: "Je to rozhodnutí ředitele, je to rozhodnutí ředitele!" Redaktor skutečně ve zprávě Havlovo jméno vynechává: "... Dnes má jedinou tribunu, kde se mluví, je to balkón Svobodného slova a střídají se na něm jednotliví řečníci. Ten předchozí byl velice razantní, myslím si, že v tuto chvíli..."

Vyhráno ale ještě nebylo. Československá armáda má už od poloviny 70. let připravenu akci s krycím názvem VLNA.

"Celé Vinohrady, celá galerie by byla kompletně odpojena a celý vysílací režim by převzala armáda - během vteřiny," říká Pavel Štangl, který ale tehdy netušil, že armáda se na tento krok opravdu připravovala. V prvních dnech po 17. listopadu dostává 100 armádních specialistů pozvánku na tajné setkání, kde dostávají úkoly.

"Oni je měli připravené a čekalo se na politické rozhodnutí," říká historik Pavel Žáček. Politické rozhodnutí ale nepřišlo, a tak byl celý aparát rozpuštěn. Díky tomu měla média na rychlé rozšíření povstání i na vesnice a do vzdálených koutů republiky velký vliv. "Tam si všimněme, že od západních hranic ta vlna postupuje s fázovým zpožděním až do Košic. Velice brzy reagovali studenti v Košicích na vysokých školách, ale nikdo se k nim v prvních dnech nepřipojil," dodává Žáček. Boj o média skončil vlastně až přímým přenosem z Letné, připomíná historik Jiří Suk: "Pak následovalo jednání s Ladislavem Adamcem - 28. listopadu 1989, na kterém byl dohodnut přístup opozičních seskupení do médií. Tak se státní moc vzdala informačního monopolu."

Příspěvek byl natočen v roce 2004 a odvysílán na ČRo 1 - Radiožurnál


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: 17. listopad
v rubrice: Zvukový archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas