Černý den novodobých dějin naší vlasti - to je bezpochyby 21. srpen. Právě v tento den před dvaačtyřiceti lety zavalily tehdejší Československo tanky a na šokované obyvatelstvo mířily kulomety vojáků armád Varšavské smlouvy. Samotný akt okupace byl zdrcující, ale neméně hrozné a devastující byly následky: dvě desetiletí normalizačního režimu , jehož filosofie ve struktuře naší společnosti přežívá dodnes.
Brzy ráno 21. srpna 68 vyšel z českobudějovické katedrály sekretář biskupa Hloucha a zamířil si to rovnou k ruským tankům. Jmenoval se Miloslav Vlk.
Miloslav Vlk: „A já jsem jim říkal, že tady žádná kontrarevoluce není, aby jeli domů...O emigraci jsem nikdy neuvažoval , protože jsem cítil, že patřím sem a že tady chci pracovat za těch podmínek, které budou.“
A podmínky, které byly, tak ty věru nebyly dobré, a pro lidi z duchovní sféry už vůbec ne. Pavel Černý, kazatel Církve bratrské a VŠ pedagog to charakterizuje lapidárně : deziluze a náraz politický i mravní.
Pavel Černý: „Jestliže se potom někteří dali postupně normalizovat, tak to svědčí o tom, že museli zapírat něco uvnitř sebe. A to skutečně působilo potom velkou mravní devastaci, bylo to plíživé a ty následky vidíme dodnes.“
O následních dodnes viděných a dodnes žitých kardinál Vlk říká:
Miloslav Vlk: „To ideologické zpracovávání - to deformuje člověka. Je to vnitřní duchovní deformace a ta se bohužel napravuje velmi dlouhodobě. A zvlášť, když se za těch posledních dvacet let proti tomu nedělala nějaká soustavná činnost a náprava! Poněvadž jsme v podstatě za těch dvacet let pokračovali v akcentu na materiální věci a nesnažili jsme se o vnitřní obnovu srdce člověka s duchovními hodnotami...“
Pater Miloslav Fiala byl v srpnu 68 čtyřicetiletý muž. Třebaže se přímo jednadvacátého nacházel u premonstrátů v Rakousku, a měl možnost emigrovat, nakonec se rozhodl vrátit domů. Inspirovala jej výzva kardinála Berana, který upozorňoval, že církev doma bude potřebovat statečné lidi.
Miloslav Fiala: „Byla to psychologická válka, která nás čekala...No a právě taková ta aktivovaná náboženská víra, přítomnost křesťanských "oživujících sil" - když už bych se měl vyhnout pojmu Bůh - tak ta nám skutečně dávala sílu a mravní oprávnění , abychom tady vydrželi.“
Dusno, zastrašování, říše temnoty - těmito slovy charakterizuje Miloslav Fiala normalizaci, které srpnová okupace otevřela dveře. Normalizace lámala charaktery.
Miloslav Fiala: „A my, co jsme prošli , relativně s čistým štítem, tak jsme na tom spíš získali, než prodělali. I za cenu osobních obětí...ů
Kdybychom zapomněli na to, co do našich novodobých dějin přinesla srpnová okupace, byla by to trestuhodná naivita a lhostejnost, z hlediska budoucnosti neomluvitelná. Na tom se shodují všichni oslovení duchovní. A s dalšími osobnostmi veřejného a politického života můžete i vy vzpomenout obětí srpnové okupace roku 68. Uctění jejich památky bude v sobotu 21.8. v jedenáct hodin před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradské třídě. Zváni jsou všichni, kdo mohou a chtějí přijít.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
Český rozhlas neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor svých autorů. Český rozhlas si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR (např. obsahují vulgární výrazy, nadávky, rasistické, xenofobní či šovinistické narážky), poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, obsahují neplacenou reklamu nebo nesouvisí s tématem diskuse. V diskusích není povoleno šíření spamu ani tzv. tapetování (opakované vkládání stejných vzkazů). Zejména je zakázáno zveřejňování identifikačních údajů obětí trestných činů (zákon č. 52/2009 Sb.).
Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory Českého rozhlasu. Pokud chcete napsat autorovi článku, kontaktujte jej na jeho e-mailové adrese nebo na adrese příslušné redakce.
[