Omluvte, prosím, sníženou kvalitu unikátních záznamů, danou podmínkami jejich vzniku. Děkujeme za pochopení.

Čas od času archivy vydají svědectví o dobách dávno i nedávno minulých. V Národním archivu v Praze se podařilo najít nahrávku z roku 1968. Je na ní záznam z okamžiku, kdy okupovaný rozhlas opustili sovětští vojáci. Marek Janáč našel člověka, který nahrávku natočil. Připravil o tom následující reportáž, která zazněla v Zápisníku domácích zpravodajů 20. srpna 2006. Nově si můžete poslechnout kompletní dochovaný záznam ohledávání budovy.

V kritických srpnových dnech k posluchačům promlouvaly například hlasy Vladimíra Fišera, Evy Kopecké, Věry Šťovíčkové, Jiřího Dienstbiera, Ondřeje Neffa a dalších redaktorů Československého rozhlasu. Hlasatelé vyzývali ke klidu a tichému odporu vůči okupantům i ve chvílích, kdy byla ve vysílání slyšet střelba a rachot tanků... Unikátní záznamy vysílání, které se podařilo dochovat, si teď po 40 letech můžete ve formátu MP3 poslechnout i vy, takřka hodinu po hodině.

Ke 35. výročí okupace Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy odvysílal Český rozhlas 1 - Radiožurnál seriál Marka Janáče Rozhlas proti tankům. Seriál doložil na historických faktech, že invazi do Československa začal Sovětský svaz připravovat už v dubnu 1968 a že termín invaze se v průběhu času posouval.

Petr Majšajdr se narodil roku 1940 a nikdy nebyl sympatizant ani člen Komunistické strany Československa. Žil v Praze a jako tisíce dalších lidí sledoval v celku se sympatiemi uvolňování režimu v druhé polovině 60. let - těšil se, že bude cestovat a užívat si svobody. V té době se v Československu mimo jiné obnovilo skautské hnutí (zakazované nacisty i komunisty).

21. srpna 1968 prokázal rozhlas plné nasazení veškerých technických možností. Informace o vstupu vojsk vysílal na VKV, rozhlasu po drátě a na středovlnném vysílači v Karlových Varech. Kolem desáté hodiny po stálé dozorové lince telefonoval vedoucímu technického provozu Zdeňku Levému ing. Kazda z Prahy, aby technika zaměřila vysílání celostátně, protože všechny vysílače v republice budou napojeny na Plzeň.

Na přelomu června a července 1968 nervozita sovětského vedení vzrostla zejména poté, kdy parlament ČSSR přijal novelu tiskového zákona (26. června 1968), jíž zrušil cenzuru. Potvrdil tak de iure stav, který se v průběhu jara stal již skutečností, stav, kdy se sdělovací prostředky vymkly zpod kontroly centrálních orgánů. Atmosféra se vyostřila zejména poté, kdy byl publikován text výzvy Ludvíka Vaculíka Dva tisíce slov (27. června 1968).