20. května  2013 v 02:00  rubrika: Články k projektu

Protáhnout maratón o dalších 24 hodin? Proč ne! směje se Lucie Výborná

Lucie Výborná - Foto: Matěj Pálka

Lucie VýbornáFoto: Matěj Pálka

Před půlnocí z neděle na pondělí jsme Lucii Výbornou zastihli v dobré náladě a plnou optimismu. Kdo by byl řekl, že ona a Jan Pokorný mají za sebou už 24 hodin nepřetržitého moderování a 45 hostů? A jak sama přiznává, nyní, když vstupujeme do druhé půlky rozhlasového maratónu, ji prý přepadá jisté fanfarónství…

Jak se cítíte nyní, v okamžiku, kdy za sebou máte už půlku z rozhlasového maratónu?
Půlka není jen za mnou, ale za námi všemi. Uvědomuju si, že akce 90 statečných, to nejsme jenom my s kolegou Pokorným, kteří jsme slyšet a díky YouTube přenosu i vidět, ale jste to vy, jsou to i naši kolegové ze zvuku, je to Radka Mozgová, která si společně s námi dává charitativní polévku, jsou to naši kolegové ze Stropu, kteří se starají o to, abychom měli co jíst. 

Cítím se výborně. Fakt. Kdybych se cítila špatně nebo kdybych byla unavená, přiznala bych to. A vlastně z toho ani nemůžu být překvapená. Kdykoliv přijde do vysílání host, přinese nějakou energii – většinou velmi pozitivní, protože s sebou vnese vášeň svojí profese nebo něčeho, co dělá rád. Každý z hostů je tak fascinující, že vás nenechá usnout. Díky tomu je mi pořád výborně. 

Jeden z posluchačů, kteří ke studiu na Václavském náměstí dorazili - Foto: Matěj Pálka

Jeden z posluchačů, kteří ke studiu na Václavském náměstí doraziliFoto: Matěj Pálka

Jak vás ovlivňuje atmosféra Václavského náměstí? Jak se mění?
Když hovořím s hostem, tak ji nevnímám. Ve chvílích, kdy jsou zprávy, se však člověk najednou rozhlédne – a všimne si, že začalo intenzívně svítit slunce, že vám je vedro že už bude asi poledne. 

V noci je Václavák ošklivé místo. Zažili jsme to všichni. V noci tu visela skupinka opilých turistů, bušili do skla, než se je ochrance podařilo zpacifikovat, rušilo to hosty. Chodí sem i různí, možná i psychicky narušení stěžovatelé, kteří chtějí do vysílání Radiožurnálu vykřiknout, že se jim děje nějaké bezpráví. 

Těším se, až přijde pan architekt Zdeněk Lukeš, protože Václavské náměstí je podle mě urbanisticky nedořešené místo. Proto je tady takový zvláštní kotel lidí. Noc s sebou však přináší i daleko intimnější atmosféru. 

Jak se těšíte na dalších 24 hodin moderování?
Oproti Honzovi mám výhodu, že okamžitě usnu. Ke spánku mi stačí i hodina a půl. Mám spíš strach, že se nevzbudím. Ve chvíli, kdy odcházím do hotelu (a zatím jsem to udělala dvakrát na hodinku a půl), říkám kolegům: „Prosím vás, vzbuďte mě, zavolejte mi! A kdybych tu 10 minut před vysíláním ještě nebyla, běžte nahoru a třískejte na dveře kovovou palicí.“ 

Pořád vám akce 90 statečných přijde jako dobrý nápad?
Rozhodně! A když přišla nějaká paní, která říkala: „Vypadáte skvěle, to byste mohli moderovat daleko víc hodin, mohli byste vysílat i tři dny v jednom kuse,“ tak se mě najednou zmocnila fanfarónská pýcha, že bychom to vlastně mohli dokázat. 

Autor:  Matěj Pálka  (mjp)
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas