Připomínka povstání zapatistů
Protivládní vystoupení jihomexických indiánů si v roce 1994 získalo nespočet stoupenců po celém světě a zájem o ně neklesá ani o 18 let později.
O co ale vlastně zapatistům šlo? Jednoduchá otázka, na kterou ale žádná jednoduchá odpověď neexistuje. Pro příznivce jsou zapatisté bojovníky za práva domorodých obyvatel, kteří poukazují na problémy globalizovaného světa a úpadek demokracie. Pro skeptiky je pak povstání neprůhlednou akcí, kterou pod záštitou indiánských práv vedli v podstatě profesionální revolucionáři, jejichž cílem bylo pravděpodobně oslabit mexickou federální vládu.
O povstání zapatistů hovořil v Sedmém světadílu Alejandro Ugalde z mexické vysoké školy TEC de Monterrey. Poslechnout si ho můžete zde:
Ve jménu revolučních ideálů
Zapatova armáda národního osvobození (mezinárodně známá pod španělskou zkratkou EZLN) ve svém názvu záměrně odkazuje na slavného protagonistu mexické revoluce, Emiliana Zapatu. „Je to takový ten druh zidealizovaného hrdiny, který měl bojovat za dobro indiánů a rolníků a sám se nesnažil o uchvácení moci do svých rukou,“ hodnotí postavu Emiliana Zapaty Aljenadro Ugalde. Mezi nenaplněné Zapatovy cíle patřilo také obnovení původních občinových společností na mexickém venkově a otázka vlastnictví půdy byla častým tématem i zapatistických prohlášení.
Překvapivý první leden
V den, kdy se zapatisté vynořili z chipaského tropického lesa, tedy prvního ledna 1994 vstoupila v platnost také Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která vytvořila zónu volného obchodu mezi Mexikem, Spojenými státy a Kanadou. Pro mexickou ekonomiku, která se v předešlých letech tak tak vyhnula bankrotu, to znamenalo jisté uklidnění rozbouřené situace. Zapatisté ovšem, podle svých oficiálních vyjádření, v NAFTA spatřovali další nebezpečí, které pro nekonkurenceschopnou indiánskou produkci představovala záplava levného amerického zboží. Symbolicky si proto den vstupu do NAFTA vybrali za počátek svého povstání
Ať už byly důvody, které k povstání skutečně vedly jakékoliv, jak říká iberoamerikanista Markéta Křížová, která se dlouhodobě zabývá studiem mexických indiánů, jednu zásluhu povstalcům upřít nelze: „Díky obratnému využívání moderních prostředků, jako je televize nebo internet, dokázali zapatisté přitáhnout pozornost a sympatie v Mexiku i v zahraničí. Vyvolali celonárodní i celosvětovou diskusi o smyslu demokracie a globalizace a jejich dopadu na „čtvrtý svět“, tedy na původní etnické skupiny v rámci dekolonizovaných národů.“
Mexický Che Guevara
Tím, kdo šířil zapatistická prohlášení do světa se stal mytický vůdce celé rebelie, věčně zakuklený subcomandante Marcos. Výřečný muž, který bývá často přirovnáván ke slavnému argentinskému lékaři. Jeho původ je neznámý, podle mexické vlády se ve skutečnosti jmenuje Rafael Sebastian Guillen a pochází ze severomexického státu Tamaulipas.
Kde je subcomandante Marcos dnes také není jasné, po mnoha letech velké veřejné aktivity se jakoby stáhl do pozadí. Mezi jeho poslední větší vystoupení patří účast na konferenci pořádané k 15. výročí povstání v hlavním městě státu Chiapas, tedy státu, kde k povstání došlo. Sucomandante Marcos se vyjadřoval k širším mexickým i mezinárodním problémům, kritizoval vládní boj proti drogovým kartelům, ale komentoval i tehdejší dění v Pásmu Gazy či zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem.
Otázka indiánských práv byla totiž v podstatě vyřešena už v roce 2001, kdy byla do mexické ústavy přidána právě ochrana jistých privilegií původních obyvatel, jako možnost vzdělávání se v rodném jazyce a v souladu s vlastní kulturou, možnost vytvořit si vlastní politické struktury, soudní systém a další instituce na základě tradičních kulturních hodnot, či ochrana půdy před uzurpací a ničením.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
