Umí se šimpanzi léčit?

Divocí lidoopi občas konzumují rostliny s farmakologickými účinky. Antropologové toto potravní chování bedlivě sledují, protože přináší informace o počátcích lidského léčení. Francouzští vědci strávili téměř celý rok v Ugandě, kde sledovali tlupu víc než 40 šimpanzů. 10 měsíců věnovali také sledování goril ve Středoafrické republice. Z jejich pozorování vyplývá, že spotřeba rostlin s farmakologickými účinky je u šimpanzů dvakrát vyšší než u goril. Důvodem může být to, že střeva býložravých goril jsou specializovanější, a tudíž citlivější než střeva šimpanzů, kteří konzumují široké spektrum rostlinné i živočišné potravy.

Rozdíly jsou i v sociálním chování obou druhů. U goril probíhá učení především mezi nedospělým mládětem a jeho příbuznými, zatímco šimpanzi jsou ochotnější učit se i v pozdějším věku a od nepříbuzných jedinců. Vědci si všimli, že kdykoli nějaký šimpanz v nejlepších letech konzumuje léčivou rostlinu, věnují mu mladší příslušníci tlupy zvýšenou pozornost. Nabízí se spekulace, že mladí šimpanzi se učí léčit rostlinami od svých starších a zkušenějších bližních. Naneštěstí však vědci nikdy nezpozorovali nemocného šimpanze, který by se zrovna „léčil“ konzumací farmakologicky účinné rostliny. Bylinkářství u šimpanzů je tedy zatím kontroverzní. Výsledky studie však naznačují, že počátky využívání léčivých rostlin u našich předků souvisely jak s rozvinutým sociálním chováním a sdílením informací, tak s odolnými střevy.

Zdroj: Physiology & Behavior