Umí se šimpanzi léčit?

9. leden 2012
Monitor

Otázka, jestli se šimpanzi umí léčit rostlinami, zůstává nezodpovězena. Nová studie však naznačuje, jak se to kdysi mohli naučit příslušníci lidského rodu.

Divocí lidoopi občas konzumují rostliny s farmakologickými účinky. Antropologové toto potravní chování bedlivě sledují, protože přináší informace o počátcích lidského léčení. Francouzští vědci strávili téměř celý rok v Ugandě, kde sledovali tlupu víc než 40 šimpanzů. 10 měsíců věnovali také sledování goril ve Středoafrické republice. Z jejich pozorování vyplývá, že spotřeba rostlin s farmakologickými účinky je u šimpanzů dvakrát vyšší než u goril. Důvodem může být to, že střeva býložravých goril jsou specializovanější, a tudíž citlivější než střeva šimpanzů, kteří konzumují široké spektrum rostlinné i živočišné potravy.

Rozdíly jsou i v sociálním chování obou druhů. U goril probíhá učení především mezi nedospělým mládětem a jeho příbuznými, zatímco šimpanzi jsou ochotnější učit se i v pozdějším věku a od nepříbuzných jedinců. Vědci si všimli, že kdykoli nějaký šimpanz v nejlepších letech konzumuje léčivou rostlinu, věnují mu mladší příslušníci tlupy zvýšenou pozornost. Nabízí se spekulace, že mladí šimpanzi se učí léčit rostlinami od svých starších a zkušenějších bližních. Naneštěstí však vědci nikdy nezpozorovali nemocného šimpanze, který by se zrovna „léčil“ konzumací farmakologicky účinné rostliny. Bylinkářství u šimpanzů je tedy zatím kontroverzní. Výsledky studie však naznačují, že počátky využívání léčivých rostlin u našich předků souvisely jak s rozvinutým sociálním chováním a sdílením informací, tak s odolnými střevy.

Zdroj: Physiology & Behavior

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.