Festival íránských filmů poprvé!

10. leden 2012

Íránská kinematografie stojí v popředí zájmu publika po celém světě už nejméně tři desetiletí a je právem respektována také ze strany odborné kritiky. Proto nelze než přivítat první ročník Festivalu íránských filmů, který je vůbec první ucelenou přehlídkou íránské kinematografie v České republice a uskuteční se ve dnech 11. – 15. ledna 2012 v pražském Kině Světozor.

Vždycky mě fascinovalo publikum a tváře diváků. Bez nich by neexistovaly filmy - ne proto, že by tvůrci na diváky museli brát nějaký zvláštní ohled, ale proto, že film jako dílo neexistuje před tím, než jej diváci spatří. Dokud nezhasnou světla v sále a nerozjede se promítačka, nic nás nenutí vnímat metry natočeného materiálu jako organický celek – film se zrodí až ve chvíli, kdy se nasnímané obrazy prolnou s pohledem lidí, již se dívají na plátno. Abbás Kiarostamí

Esejisticky či sociologicky pojaté snímky, které v rámci festivalu přiblíží život v současném Íránu, budou promítnuty během šestnácti projekcí ve třech programových sekcích: sekce Hraný film se bude soustředit na role žen v kontextu íránské kinematografie a nabídne několik celovečerních titulů, jež tematicky propojují ženy coby hlavní hrdinky či ženy-režisérky. Dokumentární sekce Teherán a Sekce krátkých filmů se pak zaměří na nejaktuálnější a nejdiskutovanější témata v íránské společnosti; díla v nich obsažená se nevyhýbají tématům drogové závislosti, náboženské tradice ani sociálním problémům. (Pozicí žen-umělkyň v íránské společnosti jsme se před časem zabývali i v rubrice Prolomit vlny)

Jaká je současná situace íránského filmu a proč se festival zaměřil právě na tvůrčí ženy? Na to jsme se ptali i hosta Odpolední session, jednoho z pořadatelů festivalu Kaveha Daneshmanda.

Z bohaté nabídky si pro své nekonvenční umělecké zpracování zaslouží vypíchnout zejména poslední snímek klasika íránské kinematografie Abbás Kiarostamího Šírin. Formální experiment uznávaného režiséra, básníka, fotografa a producenta se skládá z detailních záběrů (především ženského) publika v kinosále. Prostřednictvím spektra emocí, jež se zrcadlí na tvářích žen sledujících na plátně film, přibližuje Kiarostamí klasický perský milostný epos z 12. století Chusrev a Šírin. Opus, jehož nejvhodnějším recenzentem by zřejmě byl světový odborník na nonverbální komunikaci Paul Elkman, je vlastně dokonalou studií obličejové empatie. Klíčovým titulem celého festivalu nicméně zůstává drama Rozchod Nadera a Simin režiséra Asghara Farghadiho, které právem ovládlo většinu anket o nejlepší film roku 2011.

02383797.jpeg

Snad se díky promítnutým filmům alespoň zčásti naplní intence dramaturgů, podle nichž by přehlídka mohla přispět k lepšímu porozumění íránskému kontextu. První ročník Festivalu íránských filmů totiž nabídne návštěvníkům nejen intenzivní divácké zážitky, ale také možnost vyjasnit si mnohé otazníky v pohledu na íránskou společnost jako takovou.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.