V Pošumaví lidé už podeváté protestovali proti úložišti jaderného odpadu

Podle chanovického starosty Petra Kláska, z pohledu atomového zákona zatím nejsou obce při jednání se státem rovnocenným partnerem.

Desetikilometrová trasa vedla po pomyslném obvodu plánované stavby, která by měla mít v podzemí plochu asi 300 hektarů a na povrchu by zabrala 19 ha plus silnice a vlečku. Stát stále zvažuje šest českých lokalit, kde by mělo úložiště vzniknout, a vláda nedávno schválila dotčeným obcím peníze za geologický průzkum. Z Chanovic vyšlo 250 lidí bez transparentů.

Kde nakonec hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva z Temelína a Dukovan vznikne, rozhodne stát do roku 2025. Do té doby proběhne ve vytipovaných lokalitách geologický průzkum, za to, jak potvrzuje chanovický starosta Petr Klásek, nabízí stát obcím na oplátku finanční příspěvky.

"Postoj starostů i sdružení je jednotný od roku 2003. Peníze nevezmeme a průzkumné práce nedovolíme," řekl místopředseda sdružení František Kába, člen pracovní skupiny starostů, SÚRAO a ministerstva průmyslu, která pracuje téměř rok. SÚRAO se nově snaží komunikovat férově, ale pořád je tam cítit ten tlak peněz, dodal.

Proti státnímu projektu razantně vystupuje také občanské sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!, které má 5000 členů. Sdružení navrhuje, aby se úložiště umístilo do vojenských újezdů v ČR.