Ivo Tretera: Vzpomínky na filozofujícího pábitele
K řadě úmrtí, jež poslední dny a týdny ukrajují z horizontů české kulturní krajiny, se přidal další smutný odchod. V sobotu 7. ledna 2012 zemřel ve věku 78 let profesor filozofie Ivo Tretera.
Profesor Ivo Tretera (22. 5. 1933 – 7. 1. 2012) patřil k nejvýraznějším postavám Ústavu filozofie a religionistiky na pražské Filosofické fakultě UK – menší, bělovlasý pán s živelnou jiskrou v oku byl znám nejen jakožto jeden z odborníků na moderní francouzskou filosofii a myslitelské ikony typu Henriho Bergsona, Gabriela Marcela, J. P. Sartra nebo Paula Ricoeura (se kterým se osobně setkal při svých studiích v Paříži v letech 1966–67), ale také jako bonvivánský vypravěč historek ze svých životních peripetií, jimiž rád na přednáškách prokládal své výklady o existencialismu. Mnoho z těchto pábitelských historek, v nichž často figuroval Treterův blízký přítel Bohumil Hrabal, se objevilo v objemných memoárech Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec, které Ivo Tretera ještě stačil vydat v loňském roce.
Na fakultě působil hned od ukončení studií filozofie v roce 1955 – komunistický režim mu však akademické snažení trvale znemožňoval a po zákazu výkonu povolání jej „uklidil“ do archivu UK, kde se však Ivo Tretera dál věnoval bádání (mimo jiné se zabýval dějinami české univerzitní filozofie, kam spadá třeba i dílo T. G. Masaryka). V období normalizace byl Tretera rovněž pravidelným účastníkem bytových seminářů u Jana Patočky. Po roce 1989 se Tretera na fakultu vrátil a v roce 1995 byl jmenován profesorem filozofie.
Ivo Tretera se svým srozumitelným pojetím výuky snažil zpřístupňovat předmět filozofie i „širokým studentským masám“ – a na středních školách stále nedá spoustu zájemců o maturitu ze společenských věd dopustit na první díl jeho knihy Nástin dějin evropského myšlení (druhý díl zabývající se vývojem filozofie od Jeana Jacquese Rousseaua vyšel zatím pouze jako vysokoškolská skripta – na gymnáziu jsme s oblibou argumentovali, že „Tretera od Rousseaua mlčí“).
Profesor Ivo Tretera, který se akademického života účastnil až do svých posledních dnů (sám jsem u něj zkoušku vykonal ještě loni v létě) byl, alespoň pro mě, jedním z opravdových filozofů na katedře – ač zkoumající jemné nuance filozofických textů, zůstával stále s nadhledem a vtipem účasten veřejných problémů a skutečného života, ze kterého onen opravdový rozum čerpal. Na rozdíl od zakladatele řecké filozofie Tháleta z Miléta do oné pomyslné studny při pozorování hvězd nikdy nespadl.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
