Teplejší klima, chytřejší plazi?
U mnoha plazů může teplota v hnízdě ovlivnit pohlaví, velikost i rychlost mláďat. A jak se zdá, teplejší vývoj může některým druhům přinášet vyšší inteligenci.
Scinkové Bassiana duperreyi obývají jihovýchodní Austrálii. Samičky kladou vajíčka pod osluněné kameny a padlé kmeny. Biolog Richard Shine z univerzity v Sydney a jeho kolegové zaznamenali, že v letech 1997 až 2006 se teplota uvnitř hnízd scinků zvýšila. A to navzdory tomu, že se samičky snažily vyhrabávat hnízda ve větší hloubce a klást vejce časněji zjara. Mláďata scinků z teplejších hnízd bývají větší a rychlejší. Biology však více zajímalo, jestli teplota hnízda nějakým způsobem ovlivní také vývoj mozku.
V divočině odchytili skupinu samiček a jejich vajíčka vložili do inkubátorů. Jedna polovina vajíček se vyvíjela v průměrné teplotě 16 stupňů, druhá v teplotě 22 stupňů. Když vylíhlá mláďat dosáhla stáří několika týdnů a byla menší než lidský malíček, otestovali vědci jejich schopnost učení. Každé mládě vložili do nádrže se dvěma úkryty. Rozdíl mezi nimi spočíval v tom, že jeden úkryt měl vchod zablokovaný průhledným plexisklem. Vědci zahráli na potenciální predátory a strašili mládě tím, že mu štětečkem šimrali ocásek. Mládě se pochopitelně běželo schovat. Pokud si zvolilo zablokovaný úkryt, záhy pochopilo marnost své snahy a vydalo se k druhému úkrytu.
Každý scink byl testován celkem 16krát v průběhu 4 dní. Za chybu se pokládalo každé naražení nosem do plexiskla a za úspěch vědci brali útěk do nezablokovaného doupěte. Po šestnácti kolech testování pět z devíti mláďat ze studeného odchovu stále naráželo hlavou do plexiskla. Mezi scinky ze snůšky, které se vyvíjela v teple, se stejné chyby dopustilo jen jedno zvíře ze dvanácti. Naznačuje to, že tito scinkové se dokázali učit rychleji.
Teplejší klima by tedy mohlo být pro scinky prospěšné, protože chytřejší mláďata by snáze unikala nepřátelům. Že by však scinkové či jiní současní plazi „zchytrali“ až příliš a vytvořili alternativu k lidské civilizaci (podobné teorie existují u dinosaurů), se však zřejmě bát nemusíme. Pro každý druh plaza existuje určité teplotní optimum pro vývoj vajíček, nad kterým by výkonnost mozku zase začala klesat.
Zdroj: Biology Letters
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
