Fat Possum: Blues s tisíci odstíny

13. leden 2012

Americký bluesový label Fat Possum slaví v letošním roce 20 let od vydání prvního alba. Blues se značkou Fat Possum nepředstavuje rozhodně žádný tradicionalismus, ale překračuje žánrové hranice, kde se dá.

Příběh vydavatelství Fat Possum začal čirým nadšenectvím. Dvojice redaktorů časopisu Living Blues se totiž rozhodla, že pro svět objeví tajnou a nikdy plně nesvítící hvězdu mississippské delty Roberta Lee Burnsidea. Byla to sice sázka na divokou kartu, vydavatelskému benjamínku se ale bohatě vyplatila. V dnešní době už Fat Possum dávno není pouze domovem pečujícím o bluesový poklad jihu Spojených států, ale jeden z největších nezávislých hráčů na americké scéně, který široce překročil většinu rockově laděných žánrových škatulek.

Od roku 1992 patří produkce Fat Possum na bluesové i alternativní scéně k těm nejpozoruhodnějším a nejvíce respektovaným. Odvíjí se přibližně ve třech řadách. Tou nejzásadnější bylo na počátku vydávání posledních žijících interpretů mississippského, pěkně syrového blues. Vedle už jmenovaného R. L. Burnsidea, jehož nahrávky zpřístupňovali Fat Possum až do jeho smrti, a to jak v archivních podobách, tak v mimořádně zdařilých a pro vývoj scény vlivných experimentálních crossoverech s elektronikou, musíme zmínit i další velikány, jako jsou T-Model Ford nebo Robert Belfour.

02530367.jpeg

I druhá sféra zájmu Fat Possum byla plně spjatá s blues. V roce 1997 otcové zakladatelé Peter Redvers-Lee a Matthew Johnson zakoupili práva k vydání rozsáhlé sbírky archivních terénních nahrávek folkloristy George Mitchella, které obratem vydali za velkého zájmu hudební veřejnosti. V této části katalogu najdeme i taková všeobecně známá esa klasického mississippského blues, jakými byli Fred McDowell, Furry Lewis nebo Robert Pete Williams.

Připomenutí mississippských bluesových kořenů vzedmulo především v domovských Spojených státech nebývale silnou vlnu zájmu o ušlechtilý hudební styl. A Fat Possum dokázal vlastním přičiněním ze způsobeného revivalu těžit ve velkém. V této třetí sféře zájmu se doposavad ostré žánrové hranice stírají. Jde sice o umělce, kteří si berou syrové blues jako základ, ale stavějí na něm odlišné současnější výrazivo. Zde můžeme hovořit o excentrickém a z několika koncertů v Česku dobře známém Bobu Logovi III, mainstreamem vychvalovaných The Black Keys nebo Grandpa Boyovi. Přesahy jsou ostatně pro produkci Fat Possum typické: label se nebojí ani klasické bluesové nahrávky nechávat samplovat pro potřeby raperů, případně remixovat. V poslední době už Fat Possum míří i do hodně vzdálených vod. Label přispěl k reunionu rockových Dinosaur Jr., pomáhá na americkém kontinentu anglickým nováčkům Yuck, vydává nahrávky Andrewa Birda, Wavves, MellowHype, Gross Magic nebo Youth Lagoon. K tomu distribuuje nahrávky řady domácích labelů, ale ještě více prostoru dává zámořské produkci, která s blues nemá příliš mnoho společného.

02502629.jpeg

Už v roce 2004 předpověděl Matthew Johnson pro americký veřejnoprávní rozhlas, že kroky Fat Possum půjdou směrem, který nebude respektovat přísně puristickou bluesovou linii, ale že mu půjde o následování ducha, který v nahrávkách zůstává i na jiných větvích rockového košatého stromu. A jak řekl, tak i udělal. Sázka na ducha upřímnosti a 100% prožitek se evidentně stále vyplácí.

autor: Pavel Zelinka
Spustit audio