Touch: 30 let bez kompromisů
Britský label Touch, který v tomto roce slaví už 30 let fungování, se nesmazatelným způsobem zapsal na mapu současné experimentální elektroniky, hlukové hudby nebo ambientu.
Britský vydavatel Mike Harding, který je jedním ze zakladatelů audiovizuálního kolektivu Touch, v rozhovoru z poloviny minulého desetiletí prozradil, s jakým cílem do projektu v roce 1982 vstupoval. Jednoduše řekl: „Chtěli jsme změnit svět“. Je těžké říct, jestli se to labelu Touch podařilo, rozhodující ale je, že se o to už 30. rok neúnavně snaží. Touch letos není v centru pozornosti jenom díky tomuto kulatému výročí, ale především díky neutuchající snaze vydávat inspirativní hudbu a zásadním způsobem promlouvat do dění na experimentální scéně.
Kromě zmíněného Mika Hardinga patří k nejdůležitějším postavám anglického labelu i další ze zakladatelů Jon Wozencroft. Ten zase přiblížil klíč, podle kterého lidé z labelu Touch vybírají, jakou hudbu na své značce vydají: „Vždy jsme se snažili zaměřovat se na ty věci, o kterých je těžké mluvit, věci, které mají atmosféru a pohybují se v určitém těžko popsatelném prostoru.“
Přestože má dnes Touch Music pověst vydavatelství, které se zaměřuje především na experimentální elektroniku, field recordings a ambient, tohle směřování nebylo v počátcích labelu tak zjevné. Energii nutnou k založení vydavatelství načerpali jeho duchovní otcové z punkové vlny DIY přístupu, která se mohutně zvedla v druhé polovině 70. let. V té době patřilo nezávislým vydavatelstvím 20 % trhu a celá undergroundová scéna působila soudržně.
První vstup labelu Touch na scénu alternativní hudby dobře naznačil, jakým směrem se bude jeho život ubírat. Wozencroft a spol. totiž vydávali kazetové nahrávky, které ale doprovázeli i magazínem. Jasně tak dali najevo, že jejich cílem není jenom předávat kvalitní hudbu od autorů k posluchačům, ale zároveň z ní dělat něco na způsob artefaktu, u kterého je vizuální složka stejně důležitá jako ta hudební. Tuhle tendenci zdůraznil i fakt, že do jejich katalogu patřily i experimentální filmy nebo videoart.
Mezi první členy jejich sestavy v počátku 80. let patřila taková jména jako New Order, Current 93 nebo Virginia Astley. Málo se ví, že svoje vůbec první nahrávky zde vydala i zpěvačka Enya Brennan, která se poté proslavila pouze pod svým křestním jménem Enya. Kromě jmenovaných se Touch staral také o skupinu Cabaret Voltaire, tehdy ještě v sestavě s Chrisem Watsonem. A právě mistr v chytání zvuků Chris Watson, který celý svůj autorský život obětoval nahrávání field recordings, pomáhal určit směr, kterým se Touch vydal v druhé polovině svojí existence.
V novém miléniu se totiž Touch prezentuje především jako kolektiv, který nabízí ucelená díla na pomezí sound artu, ambientu a avantgardní elektroniky. Jak už bylo řečeno, nejde jen o prostá cédéčka nebo vinyly, ale o sběratelsky cenné artefakty. Aby se vyvážila abstraktnost, mají všechny desky podobně laděné obaly, které v naprosté většině případů zobrazují přírodní krajinu. Podle Jona Wozencrofta, který je autorem fotografií, je to především proto, aby si za nimi člověk mohl představit příběh a aby tím pádem hudba dostala i určité narativní konotace.
Společně se zmíněným Watsonem patří k nejslavnějším jménům vydávajícím na Touch i rakouský laptopista s kytarou Christian Fennesz, švédský hlukař BJ Nilsen, soundartista Jacob Kirkegaard, hráč na gramofony Phillip Jeck nebo elektronik Biosphere. Každý z jmenovaných přistupuje k hudbě z jiné strany, všichni ale mají jedno společné: ve své tvorbě jsou nekompromisní. Stejně nekompromisní jako jejich label.
Touch je možné vnímat i jako symbol změn v hudebním průmyslu. Právě způsob, jakým dokázal Touch vždy reagovat na překotné veletoče v systému, z něj dělá přední značku nejenom po obsahové stránce, ale i po stránce formy a způsobů distribuce. Ať už šlo o přechod z magnetofonových kazet na CD nebo nabízení volně šiřitelných mp3 na jejich webových stránkách, vždy byl label o krok napřed. Důkazem toho může být třeba i jejich série Touch Radio, která je zdarma k dispozici na stránkách touchmusic.org.uk a která se v roce 2010 stala oficiální součástí archivu Britské knihovny.
Je to jakési potvrzení slov už citovaného Mika Hardinga, který tvrdí, že když je člověk oddaný a dokáže obětovat svůj čas, může dokázat všechno. Třeba 30 let zásadním způsobem obohacovat hudební svět a přitom neustoupit ani o krok z požadavků na vysokou kvalitu nahrávek.
Doporučený poslech desek labelu Touch: Ryoji Ikeda – +/- (1996) Mika Vainio – Onko (1997) Oren Ambarchi – Insulation (1999) Phill Niblock – Touch Works, For Hurdy Gurdy and Voice (2000) Fennesz – Endless Summer (2001) Biosphere – Shenzou (2002) Jóhann Jóhannsson – Englabörn (2002) Rafael Toral – Engine - Live In Paris (2003) Jacob Kirkegaard – Eldfjall (2005) Toshiya Tsunoda – Appearance Of Physical Vibration (2005) Chris Watson – BJ Nilsen - Storm (2006) Philip Jeck – Stoke (2007) BJ Nilsen – The Short Night (2007) Lawrence English – Kiri No Oto (2008) Jana Winderen – Energy Field (2010) CM von Hausswolff – 800 000 Seconds In Harar (2011)
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
