Muhammad Ali: Je mi 70. Komu je víc?!
Jeden z nejlepších profesionálních boxerů těžké váhy všech dob, společenský aktivista, filantrop a kulturní ikona Muhammad Ali slaví 17. ledna sedmdesátiny. Připomeňte si životní i sportovní dráhu opěvovaného i zatracovaného šampióna s výmluvnou přezdívkou Největší.
Muhammad Ali se narodil 17. ledna 1942 v kentuckém Louisville jako Cassius Marcellus Clay, Jr. Z 61 utkání své profesionální boxerské kariéry 56krát zvítězil (z toho ve 37 případech knockoutem) a jen pětkrát opustil prostor mezi provazy poražen (nikdy KO). V roce 1960 získal v Římě jako osmnáctiletý olympijské zlato v polotěžké váze, mimochodem po návratu do Kentucky ho odmítli v místní restauraci kvůli barvě pleti obsloužit – nepomohla ani medaile na krku. V nejvyšší váhové kategorii kraloval profi boxu v letech 1964-67, 1974-78 a 1978-9. Podle řady (nejen sportovních) médií je Ali sportovcem století. Do ringu vnesl do té doby nevídanou rychlost a eleganci, svým velkohubých šarmem a vtipem zároveň překopal představy o tom, jak by měl boxerský šampión vypadat. Mezi jeho legendární souboje patří utkání se Sonny Listonem, Joe Frazierem („Zápas století“, New York 1971; „The Thrilla in Manila“, 1975), a Georgem Foremanem („Rumble in the Jungle“, Zair 1974).
Po vítězství nad Listonem v roce 1964 Clay oznámil, že je členem Nation of Islam – černošského náboženského hnutí, které usilovalo o zlepšení spirituálních, ekonomických a sociálních podmínek Afroameričanů a hlásalo „black pride“ a islám. Změnil si jméno – napřed na Cassius X a pak definitivně na Muhammad Ali. Nejen sportovní novináři s tím měli zpočátku problém. Bílá Amerika hleděla na radikální černošskou sektu přinejmenším s podezřením. O rok později Ali přestoupil k mainstreamovější variantě islámu; v novém miléniu pak našel duchovní útočiště v učení súfismu.
V roce 1966 Ali veřejně odmítl nastoupit vojenskou službu – což znamenalo odjet válčit do Vietnamu. Z té doby se datují jeho slavné výroky jako například: „Nemám nic proti Vietkongu, nikdo z nich mě nenazval negrem.“ nebo „Nepojedu 10,000 mil, abych pomáhal vraždit a pálit lidi, abych pomáhal udržet nadřazenost bílých otrokářů nad lidmi tmavé pleti po celém světě.“ Alimu hrozilo za odpírání služby pětileté vězení, byl zbaven boxerské licence a přišel i o titul a cestovní pas. Několik let nemohl zápasit, na svou obhajobu (a aby se uživil) podnikal řečnická turné po amerických univerzitách, kde mu naslouchalo protiválečně naladěné studentské publikum. Nakonec americký Nejvyšší soud svůj rozsudek v roce 1971 zrušil.
Aliho comebacku nestálo nic v cestě, přišly jeho nejslavnější zápasy s Frazierem a Foremanem a v roce 1978 vybojoval zpátky mistrovský titul, o který ho pár měsíců předtím obral Leon Spinks. Ali následně ohlásil odchod do boxerského důchodu, ale do profesionálního ringu se vrátil v dalších dvou letech ještě dvakrát, ruce nad hlavu už ve vítězném gestu ovšem nezvedl.
V roce 1984 Alimu lékaři diagnostikovali Parkinsonovu chorobu, zřejmě v souvislosti s mozkovými traumaty, která utrpěl při boxu. Přesto zůstal veřejně aktivní osobou – věnuje se charitě v USA i po celém světě, během války v Perském zálivu vyjednával se Saddámem Husajnem o propuštění amerických rukojmích, na pozvání OSN navštívil i Afghánistán. Za svou humanitární činnost obdržel mnoho cen. Svým jménem zaštítil zákon poskytující boxerům nárok na patřičné podmínky zápasů atd. Jeho dcera Laila Ali se do roku 2007 rovněž věnovala šermu pěstmi, ze svých 24 profesionálních utkání neprohrála ani v jednom.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
