Výběr z denního tisku, 19. ledna

19. leden 2012

Připravila Hana Baroňová.

Petr Veber v Hospodářských novinách píše, že český basbarytonista Adam Plachetka se v sobotu poprvé představí na jevišti londýnské Královské opery Covent Garden, kde ztvární roli Masetta v Mozartově Donu Giovannim. Ale jak říká Plachetka, účinkování na slavných scénách není jeho prioritou. Nejdůležitější pro něj je zpívat role, které ho budou bavit.

Komiksové hrdiny našich pradědů, jejich tvůrce a také obtíže, které museli čeští průkopníci "bublinového" žánru překonávat, přibližuje výpravná kniha kunsthistoričky Heleny Diesingové Český komiks 1. poloviny 20. století. Určena je všem, kteří se chtějí poučit. Recenzi na knihu si můžete přečíst v Hospodářských novinách. Magdalena Čechlovská píše, že Helena Diesingová pečlivě zdrojuje a také vtipně komentuje, hodnotí a ukazuje paradoxy.

Společným tématem deníků je hodnocení filmu Děti moje, který získal dva Zlaté glóby, jeden pro nejlepší film/drama, druhý za nejlepší herecký výkon pro George Clooneyho. Jindřiška Bláhová v Hospodářských novinách píše, že Děti moje jsou skrz naskrz příjemným filmem. A to je jeho problém, protože touží být silným dramatem. Příběh se odvíjí zvláštně mechanicky. Od začátku je jasné rozuzlení a cesta k němu je navzdory avizovaným dramatům přímočará. Jednotlivé kolize mezi postavami jsou spíše symbolickým gestem, než skutečnými střety, které by děj řešil. Zřejmě největší překážkou filmu je paradoxně jeho hlavní hvězda. Uvěřit Clooneymu, že je obyčejný, byť bohatý člověk, je v podstatě nemožné.

Naproti tomu Věra Míšková v Právu píše, že Clooneyho nezměrné charisma a přesvědčivé herectví jsou hlavní devízou snímku, který jinak velmi nejistě balancuje na hranici melodramatu a kýče, a nejednou zejména v druhé části sklouzne na tu kýčovitou stranu dost tvrdě.

Právo také otisklo recenzi Radmily Hrdinové na inscenaci Moje hra, která se hraje v Divadle Kalich v režii Jana Kačera. Hrdinová píše, že první polovina hry připomíná šamberkovskou frašku, kdy kolem rakve s nebožtíkem defiluje pestrá škála ženských typů. Jiří Bartoška si jako nebožtík hoví v rakvi a do přestávky je především vtipným glosátorem tanců, jež jeho ženy kolem jeho mrtvoly provádějí. To je umění, které ovládá. Ve druhé části ale hra i inscenace začíná povážlivě přešlapovat na místě. Ani herecky už inscenace po pauze moc nového nepřinese. Ale i přes tyto problémy jde o vděčný titul, který dobře zapadne do komediálního repertoáru Divadla Kalich.

Recenzi Zuzany Drtilové na inscenaci Moje hra najdete v Mladé frontě Dnes. Drtilová píše, že Bartoška herecky září, ale to je málo. Inscenace podle Drtilové nevybočuje z průměru, i když stojí na výborném nápadu. Hodnotí ji 50-ti procenty.

Mladá fronta Dnes informuje, že už od letošního září zřejmě usedne na židli ředitele pražského Divadla na Vinohradech herec a dosavadní šéf Fidlovačky Tomáš Töpfer. Na místo jej doporučila jedenáctičlenná odborná komise a podle radního Václava Novotného se na Töpferově jméně jednoznačně shodla.

Lidové noviny otiskly recenzi Aleny Prokopové na nový film Láska je láska Milana Cieslara. Prokopová píše, že film osciluje mezi niterností a pouťovým popíkem. Nese rysy nekonečného deja vu, ve kterém se motiv správného vidění srdcem mění jen v další křiklavou atrakci vyprázdněnou jako vzpomínky na loňskou matějskou pouť.

autor: Hana Baroňová
Spustit audio