Had pozná, kdy se srdce kořisti zastaví
Hadi škrtiči svou kořist zabíjejí zardoušením. A velice dobře vědí, kdy mohou sevření zase povolit.
Stahovat smyčky těla kolem zoufale se bránícího, mnohdy dost velkého zvířete, je pro škrtiče dost náročné. Spotřeba energie při škrcení je asi 7x vyšší, než když had odpočívá. Dosud však nikdo nevěděl, jak had pozná, že už je kořist mrtvá a on může sevření konečně povolit. Biologové z americké Dickinsonovy univerzity provedli sérii experimentů s hroznýši královskými (Boa constrictor), kterým nabídli speciální potravu. Do hrudníku mrtvých potkanů vložili zařízení, které pumpovalo vodu a napodobovalo tak tlukot srdce. Kontrolní skupina hadů dostala k jídlu nijak neupravené mrtvé potkany.
Hroznýši déle a silněji svírali potkany s tlukoucím umělým srdcem. Smyčky těla však povolili krátce poté, co pumpa kvůli sevření přestala fungovat a tlukot se zastavil. Svědčí to o tom, že hadi škrtiči v zájmu úspory energie bedlivě sledují srdeční činnost kořisti a povolí, jakmile srdce utichne. Pozoruhodné je, že takto se chovali i hroznýši, kteří byli od malička krmeni jen zabitými zvířaty a s tlukotem skutečného srdce se nikdy nesetkali. Schopnost vnímat srdce své kořisti je hadům alespoň částečně vrozená.
Zdroj: Biology Letters
------
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.