Nalezen meteorit z Marsu
Američtí vědci studují vzácné úlomky marťanského meteoritu, který dopadl na Zemi v červenci minulého roku. Je to za posledních asi 50 let jediný případ svého druhu.
Američtí vědci z Centra pro výzkum meteoritů na Arizonské státní univerzitě mají nyní ve své rozsáhlé sbírce unikátní úlomky meteoritu pocházejícího z Marsu. Největší vzorek vážící 349 gramů je zdaleka největším svého druhu v rozsáhlé univerzitní sbírce a patrně největší mezi všemi marťanskými meteority vystavenými ve světových muzeích nebo uložených v univerzitách. Nalezen byl v červenci minulého roku v africkém Maroku. Výjimečný je krom své velikosti i tím, že byl nalezen mezi úlomky prvního pozorovaného pádu marsovského meteoritu na Zemi za posledních 50 let.
Velmi vzácný kus
Z tisícovek meteoritů, které lidé poslední staletí pozorují jako jasné bolidy a následně nachází jejich úlomky na Zemi, má původ drtivá většina z nich v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. O něco menší procento těchto kosmických úlomků pak přichází z rodin asteroidů, jejichž dráhy nějakým způsobem křižují dráhu Země. Mohou to být asteroidy z rodin Apollo, Amor nebo Atén. Ve značně menším zastoupení jsou na Zemi nalézány i úlomky z meteoritů pocházejících z Měsíce. Marsovské meteority jsou jedny z nejvzácnějších – zastupují asi jen půl procenta všech nálezů.
Vysvětlení je poměrně nasnadě – Mars je od Země daleko. Nejblíže se k ní může dostat asi na 56 milionů km, tedy přibližně na třetinu vzdálenosti Země od Slunce. Navíc vůči naší planetě mění Mars svou vzdálenost až sedminásobně. Když na Marsu dojde k nějakému uvolnění materiálu – například dopadem meteoritu na jeho povrch – z vyvrženého kamení jen malá hrstka vycestuje směrem k Zemi. Musí mít navíc dostatečnou počáteční rychlost a dráha se musí protínat s dráhou Země ve chvíli, kdy tam naše planeta doputuje.
Jen pár případů za staletí
I když ze zpětně vypočtených drah je známo, že pád marťanského meteoritu nastane aspoň jednou ročně, nalezených úlomků je jen několik za staletí. Většina z těchto meteoritů zmizí v oceánu, neobydleném či nedostupném terénu, nebo se prostě ještě před dopadem na Zemi vypaří. Z doposud 61 potvrzených marťanských hornin nalezených na Zemi patří loňský nález do pouhé pětice případů v historii, kdy se u nalezeného meteoritu z Marsu podařil pozorovat i jeho průlet zemskou atmosférou.
První takový případ pochází z roku 1815, kdy kamenný marťanský vetřelec dopadl nedaleko francouzské obce Chassigny. O padesát let později se podařilo nalézt meteorit z rudé planety pozorovaný 25. srpna 1985 na velkém území jižní Asie. Úštěpky marsovské horniny ležely v dnešním indickém městě Sherghati. Třetí případ se datuje z předválečného roku 1911. Marsovský meteorit byl pozorován a jeho zbytky nalezeny nedaleko egyptského města Nakhla. Dobové spisy dokonce zmiňují svědectví jednoho egyptského zemědělce, který tvrdil, že meteorit dopadl na nedalekého potulného psa a ten se mu před očima v mžiku vypařil. I když tomu následná chemická analýza nenasvědčovala, Nakhlaský meteorit bude navždy opředen touto legendou. Čtvrtý pozorovaný pád nalezeného marsovského meteoritu pochází z roku 1962. Meteorit byl nalezen u Zagami v africké Nigérii.
Marocký meteorit z 18. července 2011 byl tedy pátým tohoto druhu v historii. Krátce po nálezu dostaly jeho úlomky jméno podle lokality dopadu, Tissint. V současné době již probíhá jejich analýza. V následujících měsících poslouží jejich menší části jako výzkumné vzorky pro studenty Univerzity, větší kus pak bude součástí geologické výstavy pro veřejnost. Celkový počet nalezených úlomků ještě není znám, jejich hledání stále probíhá. Rozhodně však nepřesáhne jen několik málo desítek kusů.
Mars v dohledu
Nález meteoritu nás může inspirovat ke sledování Marsu. Planeta, z níž hornina pochází, je jedním z objektů noční oblohy, který můžeme spatřit i ve městě pouhýma očima. Nejlépe je tomu v době tzv. opozice se Sluncem, kdy se od něj rudá planeta ocitá na opačné straně oblohy, a je tedy pozorovatelná celou noc. Taková opozice nastává jednou za necelé dva roky, přičemž ta nejbližší je už doslova za dveřmi. Nastane 3. března tohoto roku. Planetu proto už nyní můžeme pozorovat od pozdních večerních hodin nad východním obzorem v souhvězdí Lva jako výraznou naoranžovělou „hvězdu“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
