Mikromechanika v holografických displejích

30. leden 2012

Mikromechanické součástky pracují v současných DLP videoprojektorech. Belgičtí vědci jdou nyní podobnou cestou ve vývoji holografické televize.

Holografická televize je po teoretické stránce celkem jasná technologie, v praxi se ji ale zatím nepodařilo realizovat. Pokud se někdy v budoucnosti budeme dívat na holografické filmy, budou nám současné stereoskopické 3D záběry připadat jako náhražky, které jen obelhávají mozek. Holografické video totiž bude přinášet skutečné prostorové obrázky, navíc bez brýlí a bolestí hlavy.

První pokusy

Belgičtí vědci z nanoelektronické laboratoře firmy Imec v Leuvenu se domnívají, že budoucnost holografie je v mikro-elektro-mechanicky ovládaných pixelech (MEMS) vybavených pružinkami. Už se jim podařila realizace holografického obrazu budovy sídla firmy, který byl vytvořen pouze odrazem světla na malém křemíkovém čipovém segmentu. Obdobně pracuje v projektorech DLP čip – je pokryt mikrozrcátky, které se ve vysokých frekvencích naklápějí.

Na novém čipu určeném pro holografický pokus nejdříve leptáním vytvořili velmi jemnou a přesnou mřížku, tu pak pokryli vrstvou odrazivého hliníku. Tuto statickou strukturu pak osvěcovali z různých stran laserovým světlem, až pomocí složité hry ohybů a interferencí světelných vln dospěli k trojrozměrnému holografickému snímku.

<p> <iframe width="610" height="340" src="https://www.youtube.com/embed/xCbQIOqFgC0" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>

Písty “velké” stovky nanometrů

Vědci by tento obraz chtěli rozpohybovat, podmínkou pro to je mechanická změna geometrické struktury na čipovém segmentu. Odtud je krůček k představě vertikálně se pohybujících křemíkových pixelů, které by připomínaly přesně pracující písty. Jednotlivé segmenty čipu by se pak pohybovaly podle modulace v měnícím se trojrozměrném obrazu.

Takový mechanismus produkování holografického videa bude dobře fungovat jen ve chvíli, kdy bude mikromechanická pohyblivá struktura obsahovat detaily o menším rozměru než je vlnová délka použitého světla, tedy méně než 500 nanometrů. Odborníci odhadují, že takového cíle dosáhneme nejdříve za 5 let, ale první mikromechanické pohyblivé struktury takového typu se v laboratořích objeví možná už letos.

Zdroje: Popular Science, Physorg.com, IEEE Spectrum

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.