SvětOběžník: Ukrajinská cesta

Ukrajinu a Rusko pojí dlouhé období společných dějin a rozhodně nejde jen o dvacáté století a Sovětský svaz. Jak ve SvětOběžníku připomněl komentátor ruského dění z Českého rozhlasu 6 Libor Dvořák, historie Ukrajiny a Ruska jsou propojeny vlastně už od samého začátku. „Musíme si uvědomit, že Kyjevská Rus byla základem prvního ruského státu, který se do oblasti kolem Moskvy přesunul až po tatarsko-mongolských nájezdech,“ vysvětluje. K těmto událostem došlo přibližně na konci 13. století. "A tam se vlastně na Velká Rus, na rozdíl od ukrajinské Malé Rusi, definitivně konstituovala,“ dodává Libor Dvořák.

Ovšem i přes nesmazatelnou propojenost s Ruskem se Ukrajina v průběhu minulého století nevzdala pokusů vymanit se z vlivu svého velkého příbuzného. „Týká se to jak dejme tomu revoluce roku 1917, tak koneckonců i období druhé světové války a samozřejmě také období po moskevském puči ze srpna 1991,“ doplňuje Libor Dvořák.

Oranžová revoluce

Za zatím poslední pokus odklonit se od ruského vlivu lze považovat Oranžovou revoluci z přelomu let 2004 a 2005. Do ulic tehdy vyšly tisícovky Ukrajinců a v demonstracích si vynutily zrušení údajně zfalšovaných prezidentských voleb. Občanské nepokoje tehdy vynesly do čela země dnes už bývalého prezidenta Viktora Juščenka a jeho tehdejší spolupracovnici Julii Tymošenkovou. Spojence, kteří lidem slibovali větší integraci do euroatlantických struktur, ale brzy rozehnaly vzájemné spory. Na exportu závislou ukrajinskou ekonomiku hodně poškodila světová finanční krize z druhé půlky roku 2008 a vše korunovaly spory s Ruskem o cenu plynu, která ézačátkem roku 2009 vyvrcholily několikadenním přerušením jeho dodávek. Vše ukončil až podpis nových smluv, za něž si bývalá premiérka Tymošensková dnes odpykává svůj sedmiletý trest vězení. A oranžové naděje se v průběhu těchto let pomalu rozplývaly.

Logo|foto:Český rozhlas

„Často se, myslím celkem oprávněně říká, že Západ dodal v případě Oranžové revoluce know-how jak zvítězit v opozičním hnutí, které se bude pohybovat v ulicích ukrajinských měst, městeček a vesnic, ale nedal nic navíc. Neposkytl žádnou významnější ekonomickou pomoc a to si myslím, že je hlavní vada západoevropského postoje k Ukrajině,“ říká Libor Dvořák a naráží tak na to, že mnozí Ukrajinci mohou postojem Západu vůči jejich zemi zklamaní.

Nadějné vyhlídky?

Zdá se, že současná Ukrajina nabírá opět spíše proruský kurs. V jejím čele stojí prezident, kterého podporuje Vladimir Putin a ukrajinský parlament si odhlasoval rozhodnutí přestat usilovat o vstup do NATO. Ovšem na druhé straně se podle Libora Dvořáka ukrajinská ekonomika odklání od absolutní závislosti na Rusku a je tedy otázka, jakou cestu této druhé největší zemi Evropy ukáží nejbližší roky.

Celý rozhovor s Liborem Dvořákem si můžete poslechnout zde: