Jana Winderen: Slyšet svět jinak

„Líbí se mi nehmotnost práce se zvukem a otevřenost, jakou tato práce nabízí na poli asociačních i přímých zážitků a smyslového vnímání,“ říká soundartistka Jana Winderen. „Zabývám se hledáním zvuků z neviděných zdrojů, například pořizováním terénních nahrávek poslepu. Během posledních sedmi let jsme nashromáždila záznamy pořízené hydrofony v řekách, na pobřežích a v mořích Asie, Evropy a Ameriky, záznamy ledovců v Grónsku, na Islandu a v Norsku. V hloubkách oceánů se nacházejí neviditelné, ale slyšitelné zvukové krajiny, o jejichž existenci téměř nic netušíme, přestože oceán pokrývá 70 % naší planety. Rovněž experimentuji s různými druhy mikrofonů, abych shromáždila zvuky, které nejsou jasně rozeznatelné a nabízejí tak prostor k širšímu, imaginativnějšímu vnímání, a zvuky, které lidské smysly nedokážou zachytit. Tyto zvuky poté používám jako materiál pro kompozici v živém prostředí nebo jako materiál pro instalace a v poslední době i pro film, rádio, cédéčka, kazety a vinyly.“

Album Débris je čtvrtým dílem vinylové série britské značky Touch. Opět se jedná o white label v bílém obalu s razítkem. Šéf vydavatelství Jon Wozencroft se snaží dělat elpíčka této série co nejlaciněji, zároveň má za lubem to, co člověk uvyklý klikat rychleji než poslouchat potřebuje jako prase drbání: tyhle touchovské vinyly prostě můžete jedině poslouchat, žádné nápovědy v podobě obrázků a textů na obalech na nich totiž nenajdeme. Jsem zvědav, zda se svého Touch vinylu někdy dočká španělský lovec zvuků Francisco López, který tuto strategii eliminace zavádějících informací praktikuje již třetím desetiletím.

Jana Winderen – Débris |foto: Touch

A co že se to v drážkách Janina alba vlastně děje? Kdo ví, velká část použitých zvuků zní povědomě, jejich dramaturgie, střih a vrstvení nás už ale vedou na pole záhad. Jedenáctiminutová strana A nese název Cupitání v mělčině, šestnáctiminutová strana B zase Vysychání na slunci. Jste moudřejší? Dodejme jen dvě věci: jde o záznam zvuku dvou audioinstalací, takže vlastně jakýsi „živák“. A jde také o dosud nejlepší touchovský vinyl. Ze začátku tato série vypadala jako odbytiště pro „bokovky“ či méně podařené kousky, album Jany Winderen je ale plnohodnotné a působivé svědectví o tom, jak slyšet svět jinak.