Osekvenovaní denisované

Rok 2010 přinesl senzační objev: 41 000 let stará kůstka z ženského prstu, která byla nalezena v Denisově jeskyni na jihu Sibiře, nepatřila ani modernímu člověku, ani neandrtálci. „Hrubé“ sekvenování DNA ukázalo, že takzvaní denisované byli sesterskou skupinou neandrtálců. Každou pozici v genomu tehdy vědci přečetli v průměru jen dvakrát, což na určení vztahů mezi denisovany, neandrtálci a moderními lidmi stačilo. Tým z Institut Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, který vede Svante Pääbo, na DNA izolovanou z kosti prstu nyní použil zdokonalenou techniku, která umožňuje přečíst každou pozici přibližně třicetkrát.

Vyšší rozlišení potvrdilo, že denisované byli příbuznější neandrtálcům než moderním lidem. Zároveň přineslo podrobnější informace, které například dovolují srovnávat drobné rozdíly v kopiích genů, které pravěká žena zdědila po svých rodičích. Vědci doufají, že díky osekvenovanému genomu denisovanů bude možné identifikovat genetické změny, které souvisely s rozvojem lidské kultury a technologie a umožnily moderním lidem před 100 000 lety opustit Afriku a vydat se do zbytku světa. Dá se také předpokládat, že z něj vyplynou nové informace o historii denisovanů i neandrtálců.

Zdroj: Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology