Citlivost k antraxu se dědí

8. únor 2012
Monitor

Citlivost k onemocnění antraxem je zřejmě dědičná. Určující je přitom aktivita genu, který kóduje povrchový protein lidských buněk.

Antrax je smrtelné onemocnění, které vyvolávají toxiny bakterie Bacillus anthracis. Aby mohly účinkovat, musí se dostat dovnitř lidských buněk prostřednictvím jejich povrchových proteinů. Vědci ze Stanfordovy univerzity nyní zjistili, že ne všechny buňky jsou stejně zranitelné – buňky některých lidí se antraxovými toxiny prakticky nedají zahubit, zatímco jiné umírají už po 250x slabší dávce. Buňky izolované od dětí byly k antraxu podobně citlivé jako buňky jejich rodičů. Nabízel se závěr, že vnímavost vůči antraxu je dědičná.

?xml version="1.0" encoding="UTF-8"? Další výzkum to potvrdil a vědci zjistili, že citlivost vůči antraxu souvisí s expresí genu CMG2. Jím kódovaný membránový protein je hlavním receptorem, který antraxovým toxinům „otvírá vrátka“ do vnitřního prostoru buňky. Zvýšené množství receptoru proto zesiluje pronikání toxinů do buňky a zvyšuje pravděpodobnost jejího zániku. Znamená to, že lidé s aktivnějšími variantami genu CMG2 jsou vůči antraxu zranitelnější než ti, jejichž gen je „línější” a vyrábí menší množství membránového proteinu.

Zdroj: PNAS

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.