Vychází únorové číslo Naší přírody 01/2012
Na našem území v prvních únorových dnech panují třeskuté mrazy, a pokud by se měl skřivan držet pranostiky a na Hromnice vrznout, zcela jistě by letos zmrznul. Zdravý rozum a instinkt však již od středověku skřivanům velí raději počkat na druhou polovinu února, která i tak bývá pro mnohé zesláblé přivandrovalce dosti riziková. Za skřivany se do příchodu jara můžete alespoň vypravit na stránkách časopisu Naše příroda.
Zavedeme vás rovněž do jezevčí nory, poslechnete si milostnou báseň tetřeva, naučíte se rozpoznávat katrán tatarský a vůni očekávaného jara vám bezpochyby navodí procházka květnatým borovým hájem.
Skřivan polní – nepřítel stísněných prostorů
Text: Libor Praus / Foto: Libor Praus, Petr Šaj
Nízké únorové slunce. Holomrazy vysušili ornici až do diamantové tvrdosti. Jinovatka skryla i poslední pobledlou zeleň ozimů. Lidské myšlenky hladové po jaru se choulí v zimní únavě, když tu z nebeské báně zazní vábení. Skřivani táhnou! První poslové jara naladí duši snad každého přírodymilovného člověka na veselou strunu.
Jezevec lesní – mistr tajných chodeb
Text: Antonín Košnář
Snad v každém kraji, zejména v lesnatých oblastech, můžeme při toulkách přírodou narazit na nějaký ten „Jezevčí vrch“, kopec, či skálu. Tyto lidová označení dávají příchozím tušit přítomnost naší největší kunovité šelmy – jezevce lesního (Meles meles). Vůbec přitom nevadí, že tento místní název vznikl před sto a více lety, neboť podzemní nory obývají jezevci po mnoho generací. Přesto si troufám tvrdit, že většina z nás se s tímto tajuplným zvířetem v životě nepotká. Celé dny totiž tráví v bezpečí mezi zdmi svých nedobytných hradů a na zemský povrch vyráží až s nadcházející nocí.
Tetřev hlušec – šumavský klenot
Text: Antonín Košnář
V poslední době dostoupily politické tanečky okolo problematiky kůrovce v NP a CHKO Šumava vrcholu. Zastánci různých pojetí managementu v této lokalitě se zakopali ve svých pozicích a jakákoliv dlouhodobá koncepce, která by respektovala poslání jedinečného chráněného území v srdci střední Evropy, je opět v nedohlednu. V propletenci zájmů politických stran, dřevařských firem a jednotlivých výzkumných institucí se však poněkud ztrácí fakt, že Šumava je kromě místních obyvatel také domovem kriticky ohroženého tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Tetřevovi je celkem jedno, jestli ve světě panuje hospodářská krize a zda volby vyhraje ta či ona politická strana. Tetřev sleduje především to, aby přežil. Bylo by nevýslovnou hanbou, kdyby tento klenot šumavské přírody navždy zmizel v propadlišti dějin jen pro neschopnost nalézt rozumná východiska ze současné situace národního parku.
Obsah čísla 01/2012
Jezevec lesní – mistr tajných chodeb / Antonín Košnář
Zajímavosti ze života jezevce / Jaromír Zumr
Katrán Skřivan polní – nepřítel stísněných prostorů / Libor Praus
tatarský / Mladen Kaděra
Tetřev hlušec – šumavský klenot / Antonín Košnář
Báseň tetřeva / Ivan Kňaze
Příroda plná jedu / Hana a Vladimír Motyčkovi
Ohrožení broučí obři / Mladen Kaděra
Kde borový zaváněl háj… / Petr Krejčí
Fotografujeme ptáky na návnadě / Ľubor Čačko
Zimní Bílé Karpaty / Martin Janoška
Prachovské skály / Vlaďka Mrázková Hollová
Jedlé dary přírody – líska obecná / Květa Šimková
Slaměnka – stavba v souladu s přírodou / Aleš Darebník
V kraji lesů, vod a žuly / Tomáš Prokeš a Dana Součková
Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.
Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně. Více informací o časopisu najdete zde.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
