Zavinili lidé odlesnění Afriky?
Náhlé vymizení afrických pralesů se podle nové studie nedá vysvětlit jen klimatickými změnami. Svůj podíl na něm zřejmě měli i dávní zemědělci.
Před 3000 lety prodělala Afrika významnou proměnu: stálezelené lesy ustoupily a vznikly savany. Za příčinu odlesnění se dlouho považovalo klima, které se z původně vlhkého změnilo na sušší a teplejší. Bylo však jediným hráčem? Francouzští geochemikové prozkoumali chemické složení starých sedimentů z povodí řeky Kongo a na základě výsledků zrekonstruovali klimatické podmínky a intenzitu zvětrávání půdy během posledních 40 000 let.
Až do doby před 3000 lety zvětrávání odpovídalo množství srážek. Pak začaly sedimenty zvětrávat v takovém rozsahu, jaký samotná změna klimatu nemůže vysvětlit. Chybějícím faktorem je podle vědců lidská činnost – konkrétně vypalování pralesů. Lingvistické studie a archeologické nálezy dokazují, že před třemi milénii v centrální Africe expandoval kmen Bantuů. Jeho příslušníci se usadili v pralesích, do kterých přinesli zemědělství. Pěstování takzvaného černošského prosa (Pennisetum glaucum) a batátů (Dioscorea) logicky vyžadovalo vypalování lesů a zakládání polí, které zintenzivnilo zvětrávání půdy.
Někteří vědci se závěry studie nesouhlasí – vypálené pralesy by podle nich nenahradily savany, ale sekundární lesy. Poukazují na to, že ani současné zemědělské praktiky nevedou ke vzniku obnaženého terénu, který by intenzivně zvětrával. Je proto dost obtížné představit si, že by Bantuové mohli mít tak velký vliv na své prostředí.
Zdroj: Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.