Přírodní katastrofa způsobí snížení schopností
Nikoho nepřekvapí, že lidé, kteří přežili přírodní katastrofu, cítí stres a úzkost. Podle nové studie jsou však zasaženy i jejich poznávací schopnosti. Oběti tak mohou v denním životě dělat víc chyb než dříve.
Vztah mezi traumatickým zážitkem a zhoršením duševních schopností je dobře doložen u tragédií, jakou byly např. teroristické útoky z 11. září 2001. Je prokázáno, že po takových událostech stoupá počet dopravních nehod i náhodných úmrtí zaviněných selháním lidského faktoru. Zatím žádná studie se však nezabývala vlivem přirozených katastrof. Unikátní a nečekanou šanci přineslo zemětřesení z roku 2010, které zasáhlo město Christchurch na Jižním ostrově Nového Zélandu. Otřesy začaly právě v době, kdy zde probíhal výzkum kognitivní kontroly. Účastníci studie měli za úkol rychle stisknout tlačítko odpovídající číslům na obrazovce, nebo se stisknutím naopak počkat.
?xml version="1.0" encoding="UTF-8"? Za normálních okolností je výkon ve druhém kole lepší než byl na počátku. Město Christchurch však mezi oběma koly zasáhlo zemětřesení a lidé ve druhém kole dělali víc chyb než v prvním. Druh chyb závisel na subjektivních pocitech: lidé, kteří cítili úzkost, špatně odpovídali proto, že mačkali tlačítko příliš rychle. U lidí, kteří trpěli depresemi, se doba odpovědi naopak prodloužila. Zhoršení duševní výkonnosti a větší počet chyb popisuje mnoho obětí přírodních katastrof. Studie s příznačným názvem „Earthquakes on the Mind: Implications of Disasters for Human Performance”, kterou nyní zveřejnil časopis Human Factors, je však vůbec první, která o tomto fenoménu přinesla vědecké důkazy.
Zdroj: Human Factors and Ergonomics Society
-----
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
