Chodci budou pranýřovat přestupky řidičů. Pomohou si?

14. únor 2012

Vztah mezi chodci a řidiči se dá v nejlepším případě označit jako nevraživost. V některých případech jde bohužel až o čirou nenávist. Stačí zabrousit do některých diskuzí na automobilových fórech a můžete se dočíst, že cyklisté a chodci jsou tam označováni za nepotřebný silniční plevel. Copak ti, kteří se takto vyjadřují, jezdí všude autem?

Řidiči chodcům a cyklistům vyčítají léta to samé: pohrdání pravidly, nesoustředěnost, pomalý pohyb a nedisciplinovanost. Někde v pozadí všech negativních emocí je však pravděpodobně obava z potíží, které by nastaly ve chvíli, kdy bychom v autě někoho srazili. „Dřív bylo auto znakem určité úrovně majitele, dnes je to spíš odrazem lenosti,“ pochopitelně říká s nadsázkou Václava Vondráška, místostarosta Prahy 2.

Není na jeho prohlášení přece jen trochu pravdy? Není to náhodou tak, že dnes má auto opravdu každý a jezdí s ním téměř všude? Co třeba ranní doprava dětí do školy? Kolik z nás vozí děti prostě z lenosti? Zbytek zase argumentuje bezpečností. Tím jsme se dostali do začarovaného kruhu, ve kterém roste počet aut v ulicích. S tím souvisí více stresu a další nevraživost nejen mezi řidiči, ale hlavně od těch, kteří autem zrovna nejedou.

„V Česku stále převládá nadřazenost automobilové kultury nad ostatním pohybem,“ říká Petra Lukešová z internetového portálu Chodci sobě. Jak se ona nadřazenost projevuje? Vzpomeňte, kolik z nás parkuje na chodníku, aniž by přitom pomysleli na to, že kolem jejich auta je potřeba projet třeba s kočárkem. A jak to vypadá na parkovištích před supermarkety? Jsme zpátky u toho, co vyčítáme chodcům, tedy nedisciplinovanost a lenost. Chodci stejně jako cyklisté se však pohybují vlastní silou, proto mají větší potřebu své cesty krátit a zjednodušovat.

Za chyby chodců může špatná koncepce pěší infrastruktury

„Nechci tu hájit porušování pravidel silničního provozu ze strany chodců, ale domnívám se, že spousta pochybení chodců, například přecházení mimo přechod, je pouze přirozeným vyústěním špatné koncepce celé pěší infrastruktury. Pokud je například přechod pro chodce umístěn dvě stě metrů od zastávky hromadné dopravy, lidé prostě přejdou u zastávky a nepůjdou až k přechodu,“ popisuje Petra Lukešová.

Jak to celé uzavřeme? Někteří z nás se třeba přestanou dívat na chodce jako na méněcenný silniční plevel a zkusí trochu víc vnímat i jejich potřeby. Chodci se rozhodli, že problémy s infrastrukturou i s bezohlednými řidiči budou řešit účinněji než dosud. Založili si web Chodci sobě, který nabídne prostor pro fotky špatně parkujících a překážejících aut, ale i pro nevhodně umístěné a vadné přechody.

„Portál je zatím omezen pouze na Prahu. Nejde totiž jen o to podnět nahlásit, ale také pro něj něco udělat. To vyžaduje komunikaci a osobní schůzky s jednotlivými městskými částmi,“ uzavírá Lukešová.

V ostatních městech zatím chybí portálu garanti, kteří by si tohle vzali na starosti. Pokud se takoví lidé najdou, bude web Chodci sobě sloužit i v ostatní městech. Za Motožurnál konstatujeme, že o web je zájem a lidé fotky aktivně posílají. Budeme se zájmem sledovat, jakým směrem to pohne městskou samosprávou.

autor: pek
Spustit audio