Antarktické ryby na cestě do záhuby?
Jižní ledový oceán patří k nejrychleji se oteplujícím místům na Zemi. Antarktickým rybám se tak může stát osudnou jejich dokonalá adaptace na chlad.
Ryby z čeledi ledovkovití (Nototheniidae) bývají uváděny jako klasický příklad klíčových evolučních inovací. Životu v mrazivých vodách Jižního ledového oceánu se přizpůsobily tvorbou nemrznoucích glykoproteinů (antifreeze glycoproteins, AFGPs ). A protože jejich konkurenty zahubilo ochlazení, které nastalo před asi 35 miliony let, mohly se „mrazuvzdorné“ ledovkovité ryby vyvinout do přibližně stovky druhů a zabrat všechny dostupné ekologické niky. Zároveň se staly hlavním zdrojem potravy pro tučnáky, tuleně a ozubené kytovce.
Molekulárně fylogenetická studie nyní odhalila, že nezmrznoucí glykoproteiny se u antarktických ryb objevily někdy před 22 až 42 miliony let. Druhová diverzifikace však začala nejméně 10 milionů let po jejich vzniku. Naznačuje to, že získání nemrznoucích glykoproteinů nebylo jediným faktorem, který umožnil, aby ledovkovité ryby ovládly antarktické vody – svou roli patrně sehrálo druhé ochlazení během svrchního miocénu (před 11,6 až 5,3 miliony let ), které otevřelo nová místa k životu.
Evoluční úspěch ledovkovitých ryb však nemusí trvat dlouho. „Vzestup teploty vody o pouhé 2 stupně Celsia bude mít na antarktickou linii ryb pravděpodobně devastující vliv,” říká vedoucí studie profesor Thomas Near z Yaleské univerzity. Důvodem je právě to, že je tak dobře adaptována na život v mrazivé vodě.
Zdroj: Science Daily, PLoS ONE
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.