Voda z antarktického jezera a nejstarší známé fosilie hub
Co dělají ptáci proti mrazu, delfíni a osudové mělčiny, největší virtuální optický teleskop světa.
Přežít mrazivé noci pomáhá ptákům načepýřené peří a shlukování do „spacích skupin“. Když je nejhůře, umí se ptáci zahřát chvěním svalů, zejména prsních. Každá vydaná energie však něco stojí. Nejmenší český pěvec králíček obecný, který váží asi šest gramů, může během zvlášť mrazivé noci ztratit až 20 procent váhy. „Spálený“ tuk pak musí během jediného dne doplnit, jinak příští noc zmrzne.
O kytovcích, včetně delfínů, je známo, že je osudově přitahují některé mělčiny a pláže. Nikdo neví proč. Za poslední měsíc například uvízlo asi 130 delfínů na pobřežních mělčinách u Mysu Cod jižně od amerického Bostonu. Tři čtvrtiny z nich uhynuly. Příčinu delfíní tragédie neodhalila ani pitva. Ochranáři teď hlídkují u pobřeží v lodích a všechna větší hejna se snaží navést zpátky na volné moře.
Ruským vědcům se podařilo provrtat čtyři kilometry ledu nad jezerem Vostok v Antarktidě a odebrat vzorky jeho vody, které viděly denní světlo naposledy před 15 až 20 miliony lety. Projekt provázejí spory. Část vědců se obává, že při vrtání mohlo dojít ke znečištění jezerních vod a ohrožení vzácného ekosystému. Nedá se totiž vyloučit, že v jezeře přežily některé jednodušší formy pravěkých organismů.
V národním parku Etosha v jihoafrické Namibii objevili paleontologové zkameněliny miniaturních hub, které pokládají za nejstarší známý důkaz existence mnohobuněčných organismů na Zemi. Horniny, ve kterých se fosilie našly, jsou až 760 milionů let staré. Podle vědců to docela dobře odpovídá výpočtům molekulárních genetiků, kteří k podobnému číslu došli prostřednictvím studia změn v DNA.
Astronomům z evropské observatoře na Cerro Paranal v Chile se konečně podařilo propojit své čtyři velké teleskopy tak, že jsou schopné spojit své síly a pracovat jako jedno zařízení. Vznikl tak největší virtuální optický teleskop na světě, který díky speciálnímu mikročipu funguje, jako by měl zrcadlo o průměru 130 metrů. Tzv. Very Large Telescope teď může zkoumat vesmír mnohem detailněji než dosud.
Zdroj: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 08/2012, 18. – 24. února.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
