Maličký ptačí světoběžník
Zpěvní ptáci bělořitové dvakrát za rok urazí cestu, která může měřit téměř 15 000 km a spojit vzdálené konce dvou kontinentů.
Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) v dospělosti váží pouhých 25 gramů. Přesto podniká jednu z nejdelších migračních cest, jaká byla u ptáků zaznamenána. Hnízdí v kanadské Arktidě, na Aljašce a v tundrách Eurasie, ale na zimu se stěhuje do subsaharské Afriky. Z ní se pak na jaře vrací zpět na arktická hnízdiště. Migrační cesty bělořitů zkoumal mezinárodní tým vědců, kteří na záda 46 ptáků připevnili miniaturní zařízení pro satelitní sledování cesty z Aljašky a východní Kanady. (Zařízení i s upevňovacím popruhem vážilo 1,4 g.)
Záznamy ukázaly, že ptáci z východní Kanady při každé cestě urazí asi 3500 km, během kterých překonají vody Atlantiku. Tento výkon však dalece zaostává za bělořity, kteří migrují z Aljašky. Jejich cesta, která vede přes Rusko a pouště Arabského poloostrova, je dlouhá asi 14 500 km. Doba migrace bělořitů se pohybuje mezi jedním a třemi měsíci a za jediný den mohou ptáci uletět až 290 kilometrů. Izotopová analýza peří také dokázala, že bělořitové z kanadské Arktidy zimují v západní Africe, zatímco jejich příbuzní z Aljašky míří do východní Afriky. Výsledky studie přinesly vůbec první důkaz o tom, že zpěvní ptáci jsou schopni propojit africké ekosystémy s arktickými oblastmi Nového světa.
Zdroj: Biology Letters
-----
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.