Nejlepší viditelnost komety Garradd

V následujících týdnech nastávají nejpříznivější podmínky pro pozorování dlouhodobě avizované komety C/2009 P1 Garradd. Ta se v pondělí 5. března ocitne nejblíže k Zemi. Bohužel i přes její veliké jádro bude kometa jen na hranici viditelnosti pouhýma očima, neboť její nejmenší vzdálenost od Země bude jen něco kolem jedné a čtvrt vzdálenosti Země - Slunce. V pomyslné záři reflektorů se tedy rozhodně neocitne, ale díky její velmi vhodné poloze na severním hvězdném nebi by mohla být alespoň pěkným zpestřením posledních únorových a zejména pak březnových týdnů.

Australská kometa
Kometu objevil 13. srpna 2009 málo známý australský lovec komet Gordon Garradd. Ten po boku svého značně slavnějšího kolegy Roberta McNaughta pozoruje a vyhledává komety v rámci projektu Siding Spring Survey na stejnojmenné observatoři v Austrálii. Tamní skvělé podmínky pro pozorování noční oblohy přímo vybízejí k zaměření se na vyhledávání slabých mlhavých objektů. Noční obloha je tam velmi tmavá a díky poměrně malé jižní šířce se mohou astronomové věnovat velké části pozemšťany pozorovatelného nebe. V kariéře G. Garradda je to od roku 2006 jeho 13. kometární objev. Dnes už je ovšem na jeho kontě 17 komet.

Gordon Garradd (vpravo) a Robert McNaught (vlevo) před observatoří Siding Spring v Austrálii|foto: Gordon Garradd

Dva chvosty
Kometa má už od podzimu loňského roku, kdy se postupně přesunula z noční na večerní oblohu, pozorovatelné dva chvosty. Jeden je prachový, druhý iontový. Oba se v průběhu týdnů vůči sobě postupně natáčí. V současnosti – v polovině února – jí z hlavy každý doslova trčí na opačnou stranu. Důvodem neobvykle orientovaných ohonů je poloha komety vůči Zemi a Slunci. Zatímco iontový míří stále od Slunce a závisí jen na poloze komety na obloze, jakým směrem bude mířit při pohledu ze Země, s prachovým je to složitější. Ten se totiž částečně přiklání k naší mateřské hvězdě. A právě teď, když je kometa v podstatě v rovnoramenné trojúhelníkové formaci se Zemí a Sluncem nad rovinou zemské dráhy, vidíme oba ohony jakoby zespod a jejich orientace se vůči hlavě jeví dokonale opačná.

Ke spatření obou ohonů je ovšem zapotřebí světelný dalekohled se širokým zorným polem a zejména opravdu tmavá, městským osvětlením nerušená obloha. Zatímco z okolí měst poznáme kometu jen jako mlhavý obláček, v přírodě s oblohou daleko od vlivu pouličních lamp se jeví skutečně neobvykle. Zdánlivě připomíná pohled na některou z galaxií, na níž se díváme z boku. Tento stav ale potrvá jen pár dní, pak se ohony začnou k sobě přibližovat zpátky.

Nejlepší podmínky
Kometa se teď pomalu přesouvá ze souhvězdí Draka do Malého medvěda. Díky své poloze v těchto souhvězdích se kometa stává cirkumpolární - je tedy viditelná celou noc a nezapadá. Zpočátku, zejména do konce února, bude doménou jen druhé poloviny noci. V ranních hodinách před rozbřeskem vystoupá téměř k nadhlavníku. Mnohem lepší viditelnost ovšem přinese březen, především pak jeho druhá polovina. V té době bude kometa procházet západně od známého hvězdného uskupení „Velký vůz“, které se vysoko nad obzor vyhoupne už po soumraku.

Kometa Garradd u kulové hvězdokupy M92 v Herkulovi|foto: Rolando Ligustri

Jedinou překážkou pro vyhledání komety bude jas Měsíce. Ten se na konci února pomalu vrací na večerní oblohu. Rušit ovšem bude jen asi týden kolem úplňku, který nastává 10. března. Jak se kometa dostane plynule z ranní na večerní oblohu, doslova si vystřídá s Měsícem pomyslnou stráž a vždy tak nastane část noci, kdy Měsíc bude při její viditelnosti ještě či už ponořen pod obzorem. Na vyhledání komety použijte alespoň malý triedr. Chvosty ukáže až větší hvězdářský teleskop na tmavé obloze. Podrobné vyhledávací mapky komety najdete na webu Společnosti pro meziplanetární hmotu www.kommet.cz nebo na portálu České astronomické společnosti www.astro.cz, kde je také fotogalerie komety z loňského léta a podzimu.