Oázy pod pouští Atacama

Jihoamerická poušť Atacama vědci už dlouho pokládají za pozemskou analogii podmínek na Marsu. Navzdory tomu, že je přirozeně zajímavá pro astrobiology, o její geomikrobiologii toho víme poměrně málo. Atacama je nejsušší poušť světa. Zdejší půda obsahuje slaný halit (kamenná sůl), anhydrit a další minerály, které ochotně absorbují vodu. Mikrobiální život v tomto nehostinném prostředí nyní prozkoumali španělští a chilští vědci. Vyzbrojili se přitom detektorem SOLID (Signs of Life Detector), který byl vyvinut proto, aby v budoucnosti pátral po známkách života na Marsu.

Jádro detektoru tvoří čip s 450 protilátkami, které dovolují identifikovat různé biologické materiály, jako je DNA či proteiny. Vzorky jsou nabírány, inkubovány a analyzovány zcela automaticky. Nasazení detektoru v poušti Atacama ukázalo, že pod povrchem půdy se skrývají dobře utajené „oázy“ mikrorganismů. Tvoří je bakterie a příslušníci starší skupiny Archea, které rostou přímo na povrchu solných krystalů, kde se koncentruje vlhkost ze vzduchu. Druhové složení není odlišné od kolonií mikroorganismů v jiných slaných prostředí, pozoruhodné však je, že „oázy“ se vyskytují v hloubce 2 až 3 metry pod povrchem, kam neproniká světlo ani kyslík.

Mikrobiální život vyrostl na krystalech soli|foto: Parro et al./CAB/SINC

Detektor SOLID však svůj účel splnil, a pokud se na Marsu vyskytují podobné mikroorganismy žijící v podobných podmínkách, mohl by je najít. Vysoká koncentrace soli spolu s nedostatkem vody na Marsu by navíc mohla uchovat biologický materiál i v případě, že zde živé mikrorganismy nebyly celé miliony let.

Zdroj: Science Daily, Astrobiology