Oskeruše je překrásný strom
Poměrně málo známý ovocný strom zdobí českou a moravskou krajinu jen vzácně.
Mnohasetleté exempláře krásného stromu patří k turistickým zážitkům
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), lidově na Slovácku oskoruša, při pohledu na korunu i na kůru připomíná spíš hrušně. Příslušnost k jeřábům prozradí až listy a pupeny. Mohutný strom dorůstá po letech na volném prostranství 15 metrů, v lese i 20 metrů. Na jižním Slovensku je evidováno 264 plodících stromů. Na jižní Moravě rostou oskeruše na Pálavě, pak ve Ždánickém lese, v okolí Hodonína, v Chřibech, Bílých Karpatech a nejdále na severovýchod ve Vizovické vrchovině. A také v okolí vesnic, vinic i ve volné krajině. Na těchto místech nyní roste na Moravě přibližně stejný počet stromů jako v lesích, tedy kolem 300 vzrostlých oskeruší.
Prastaré stromy
Patrně největší oskeruše (Adamcova oskeruša) v celé střední Evropě roste v Žerotíně u Radějova. Obvod kmene měřený 1,3 m nad zemí je 458 cm, rozložitá koruna je vysoká 11 metrů a široká 18 metrů. Stáří Adamcovy oskeruše se odhaduje na více než 400 let. Ve Tvarožné Lhotě u Strážnice má oskeruše muzeum a na jaře se tu koná Svátek oskoruší. V Čechách je současný výskyt soustředěn do Českého středohoří, nyní je známo asi 120 exemplářů různé velikosti i stáří, převládají stromy s hruštičkovitými malvicemi. Co do obvodu kmene nejmohutnější oskeruše v Čechách (390 cm) roste v katastru obce Jenčice, v místní části Košťálov pod stejnojmennou zříceninou hradu jihozápadně od Lovosic. Tato oskeruše ukrytá na okraji lesa ovšem nebyla v nejlepším zdravotním stavu, bylo nutné jí zkrátit větve a strom po omlazovacím zásahu ještě neplodí. Opravdu reprezentativní mohutný strom spatří ten, kdo se vydá ze železniční stanice Žalhostice po žluté turistické značce na vrch Radobýl. Oskeruše je mezi nižšími keři v dávno opuštěné vinici dobře vidět i z rychlíku na trati Praha – Lovosice.
Další informace o výskytu a pěstování oskeruší najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
