Stráský rekapituluje svůj první rok ve funkci ředitele NP Šumava

Jeho jmenování loni v únoru provázely tři úkoly: najít klíč k řešení kůrovcové kalamity, zajistit vytvoření nového návštěvního řádu a dohodu mezi obcemi a ochranáři o jeho návrhu a podílet se na přípravách zákona o šumavském národním parku.

Podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly se Stráskému všechny tři úkoly daří plnit. „Umíme si představit, že ne všichni budou souhlasit s mírou naplňování těchto úkolů a že ne všichni budou jásat, jak jsou tyto úkoly plněny,“ nezakrývá Zimola, že první funkční období neprobíhalo úplně hladce.

Letos čeká Stráského boj o návštěvní řád. Sporná kapitola se týká splouvání Teplé Vltavy, kde žije perlorodka říční. Od roku 2005 se tam počet proplouvajících lodí snížil téměř na čtvrtinu a loni smělo proplout pouze 63 lodí za den. Tento limit má být letos snížen o více než polovinu.

Některá loňská rozhodnutí Jana Stráského také šetří Inspekce životního prostředí. Jedním z nich bylo necitlivé kácení v okolí Filipovy Hutě, po kterém v půdě zůstaly velmi hluboké koleje.

„Nebudu to komentovat, je to pravda. My to můžeme uplatnit na firmě, která se takto chovala. Samozřejmě že koleje se dají napravit tak, že to na krajině není poznat. Ale to je jediné řízení, které skončilo postihem,“ hájil se Stráský.

Inspekce životního prostředí zkoumá také kácení osmi tisíc stromů podél turistických tras. U těchto stromů podle Jana Stráského hrozil pád na lidi. Další řízení se týká kácení kolem Pramenů Vltavy a na Ztraceném, kde v létě probíhaly protestní akce odpůrců kácení.