Podle ministra bude dálnice D3 hotova v termínu

Podle Urbana zatím rychlejší stavbě brání dvě překážky: požadavky ekologů a nedostatek finančních prostředků. Vláda například vloni na výstavbu D3 vyčlenila jen 900 milionů korun a letos ještě méně. Někteří regionální politici se již nechali slyšet, že by tímto tempem dostavba dálnice trvala asi 50 let. Urban ČTK řekl, že vláda již zvažuje i jinou formu financování než pouze ze státních prostředků. Mezi možnými variantami je například půjčka od Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo spolufinancování za účasti soukromého subjektu, takzvané PPP. Pro zapojení soukromého kapitálu jsou i členové občanského sdružení pro výstavbu dálnice D3 a rychlostní komunikace R4. Podle předsedy sdružení a senátora za ODS Pavla Eyberta není pravděpodobné, že by stát mohl uvolnit finance tak, aby vláda dostála svému usnesení, že dálnice bude hotová do roku 2010. Připomněl, že ve světě jsou bankovní úvěry od Evropské banky pro obnovu a rozvoj, soukromých bank nebo stavebních společností běžné. Sdružení podle něj jedná s několika subjekty, které by měly zájem vstoupit do projektu výstavby D3. Rozbory nabídek chtějí členové sdružení předložit premiérovi Vladimíru Špidlovi. Podle Eyberta se ale zatím zdá, že vládní koalice je v otázce spoluúčasti soukromého investora rozpolcená. "Polovina je spíše pro státní úvěr a polovina by byla i ochotna připustit investora," vysvětlil senátor. Podle Eyberta je ale důležité, aby podmínky úvěru byly pro stát výhodné a neprodražily stavbu podobným způsobem jako například u dálnice D47, s jejímž soukromým investorem se stát nakonec rozešel. Proto považuje za schůdnější úvěr od Evropské banky pro obnovu a rozvoj, která by mohla nabídnout nižší úroky než soukromý subjekt.