Těžba uranu se podle ekologů už nevyplácí, doly oponují

6. březen 2012
Zprávy z

FOTOGALERIE Těžba uranu v Rožné se podle ekologů už skoro nevyplatí a za rizika nestojí. Kvalita těžené horniny od roku 2004 klesla téměř na polovinu. Draze se musí těžit více materiálu a zároveň vzniká více radioaktivního odpadu. Doly oponují, že těžba je rentabilní, větší ekologickou zátěž už nezpůsobí a především dává lidem práci.

Ekologové odmítají další těžbu v uranovém dole Rožná na Vysočině, posledním svého druhu ve střední Evropě. Podle posledních průzkumů by se tam mělo těžit minimálně dalších pět let. Ekologům se nelíbí, že vytěžená ruda už není tak kvalitní. Odkaliště se kvůli tomu rychleji plní radioaktivním odpadem. "V souvislosti s ekologickými důsledky je těžba v podstatě v červených číslech," říká Edvard Sequens ze sdružení Calla, podle kterého by se měly minimálně zastavit další průzkumy. "Za pět let dojdeme třeba k situaci, že tam ještě nějaký uran je. Velkou roli v rozhodování, jestli ho vytěžit, pak budou hrát i peníze vložené do průzkumů," říká s tím, že pak by mohla těžba pokračovat ještě za méně výhodných podmínek, než teď. Státní podnik Diamo s průzkumy ale počítá, v příštích třech letech do nich vloží 100 milionů korun.

Uran se na Bystřicku těží přes půl století, místní už těžební věž jámy Rožná I ani nevnímají

Ředitel státního podniku Diamo Jiří Jež ekologům oponuje a je přesvědčen, že se těžba vyplatí, i kdyby byla ekonomicky "na nule". "Je to 320 milionů ve mzdách, které skoční v regionu. Jdou to odvody, daně. Vemte si jen, kolik stojí nezaměstnaný," říká Jež, podle kterého ale teď těžba generuje zisky v řádech desítek až stovek milionů ročně. "Za uran máme dobře zaplaceno, smlouvu s pevnou cenou máme podepsanou na tři roky," dodává. Podle Ježe je navíc těžba uranu důležitá i z hlediska energetické bezpečnosti státu, byť produkce uranu Temelínu a Dukovanům pokryje jen část potřeb. "Větší ekologickou zátěž, než je, už těžba nepřinese," oponuje ekologům. Diamo chce v podzemí pokračovat co nejdéle, protože po uzavření a sanaci dolů už nebude možné se na místo vrátit. "Nebude to možné technologicky," vysvětluje ředitel. V dole se používá tzv. sestupné lávkování na zával pod umělým stropem (více např. na http://www.zdarbuh.cz/technika/dobyvani/sestupne-lavkovani-na-zaval-pod-umelym-stropem/). Technologii si můžete představit na přiloženém obrázku.

Uranový důl Rožná I na Vysočině - maketa, která vysvětluje způsob těžby

Uranové doly zaměstnávají asi 1000 lidí. I proto obyvatelé Bytřicka výtky ze strany ekologů příliš nevnímají. "Lidé na uranu jsou schopni brát plat v republikovém průměru, to tady ostatní zaměstnanci fabrik zdaleka nemají. To se potom odráží i u nás - v hospodách a dalších službách," konstatuje Martin Zbraněk z jedné z místních restaurací.

Uranové doly u Dolní Rožínky už jsou po půl století součástí krajiny, jsou však velkou ekologickou zátěží
autor: Daniel Burda
Spustit audio