Nite Jewel – víc než pár sekund lásky

9. březen 2012

Ačkoliv může tzv. lo-fi zvuk leckdy působit jako z nouze ctnost či pouhá póza, ve světě nezávislé hudby je posledních pár let stále jedním z dominantních trendů.

S filozofií nahrávání v cíleně amatérských podmínkách bývá dnes nejčastěji spojována kalifornská scéna „undergroundového popu“ (jakkoliv může toto spojení působit jako paradox), kterou tvoří z valné části absolventi Kalifornského institutu umění (CalArts) a lidé, jejichž teoretická erudice může stát leckdy v kontrastu s jejich často až velmi jednoduše působící hudbou, alespoň na první poslech.

Mezi onu v uměleckých kruzích zvláštním způsobem distingovanou skupinu bývá vedle Ariela Pinka, Johna Mause a Julie Holter řazena také Ramona Gonzales, která od roku 2008 nahrává pod jménem Nite Jewel. Držitelka bakalářského titulu z filozofie a autorka multimediálních instalací začala své první hudební pokusy nahrávat na osmistopý kazeťák za pomoci svého manžela, člena kapely zmíněného Ariela Pinka. Prvotní produkce Nite Jewel, která coby svůj hlavní inspirační zdroj cituje britské ohybače zvuku Autechre, se nesla v amatérském duchu ložnicového popu – už tehdy však Ramona Gonzales vykazovala značnou náklonnost k nekomplikovaným disco rytmům a okamžité přístupnosti, coby bytostné devíze pop-music.

02574687.jpeg

Na aktuální desce One Second of Love se hudební ambice Nite Jewel nemění, jen se posunují dál po ose profesionálnější produkce a muzikantské jistoty. Vědomě zamlžený zvuk dřívějších počinů vyměnila Ramona Gonzales za vyčištěné aranže a zdravé sebevědomí synth-popové divy. Už otvírák This Story se svým teatrálně-euforickým nástupem avizuje zcela jiný příběh, než mohl někdo od Nite Jewel pod vlivem jejích dřívějších lo-fi zkazek čekat.

Orchestrální momenty třpytivého devadesátkového popu v Mind & Eyes či závěrečné Clive nenuceně střídá ležérní funkový groove skladeb jako Autograph nebo She Is Always Watching You. Hybná titulní One Second of Love je důkazem, že Ramona Gonzales dokáže produkovat i hudbu, jež by šla bez skrupulí označit jako taneční – a zároveň si je díky svému ladně oscilujícímu hlasu jistá i v hloubavějších výšinách (jako v éterické skladbě No, I Don‘t ). Pro nás je však zejména jisté to, že se Nite Jewel napříště zcela dobře obejde i bez leckdy skoro omluvně působící nálepky lo-fi a snah pokládat její tvorbu za hudební avantgardu.



Kalifornská grácie vzešlá z nezávislého podhoubí se totiž (třeba vedle takové Grimes) s klidem může zařadit mezi velmi slibné talenty současného popu.

Nite Jewel – One Second of Love; Secretly Canadian, 2012

autor: Jan Bárta
Spustit audio