Mnoho tváří jednoho nádoru
Jediný nádor může obsahovat různě mutované buňky. Tato diverzita je podle vědců pravděpodobným důvodem selhávání terapie ušité na míru.
Podle obvyklých představ je na počátku onemocnění rakovinou buňka s mutovanou DNA, která se může nekontrolovaně dělit. Masa jejích klonů vytvoří nádor, ze kterého se mohou uvolňovat jednotlivé buňky, cestovat krevním oběhem a po těle pacienta rozsévat metastázy. Podle nové studie je to pravda jen částečně.
Britští vědci odebírali vzorky buněk z různých míst primárních nádorů ledvin. Další vzorky odebrali z metastáz stejných pacientů. Genetické vyšetření buněk odhalilo něco, co nepředpokládali: nádor jednoho pacienta netvořila masa stejných klonů, ale velmi pestrá sbírka různě mutovaných buněk. Například u jednoho primárního nádoru se pouze jedna třetina objevených mutací vyskytovala ve všech vzorcích buněk.
Tento objev může vysvětlit, proč terapie ušitá na míru podle jednoho vzorku nádorových buněk, který lékaři odeberou biopsií, občas selhává. Jediný vzorek přináší jen částečné informace a mezi nezjištěnými mutacemi mohou být takové, které jsou vůči zvolené terapii rezistentní. Nádor pak díky nim může dál růst a přežívat i poté, co terapie většinu rakovinných buněk vyhubí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
