Klíč k rozpletení tajemství Anežčiných legend
Od úmrtí sv. Anežky České, dcery Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské, uplynulo 2. března 730 let. O jejím životě, zázracích i posledních chvílích života vypráví legendy, které máme hned v několika vydáních z různých etap historie. Kterým z nich můžeme věřit?
Zorientovat se v legendách není vůbec snadné. Nestačí totiž jen zjistit, kdy byla která legenda sepsána a vytištěna. Důležité jsou také zdroje, z nichž vycházela, a zde mnohdy přímou odpověď nemáme. Mnohé opisy se v průběhu let ztratily a dnes o jejich existenci víme jen díky různým odkazům z jiných listin. Také nejstarší ze všech opisů, tzv. Candor lucis aeternae, byla znovuobjevena až v minulém století. Přitom právě Candor lucis aeternae měla být zdrojem pro českou veršovanou legendu z poslední třetiny 14. století, dochované pouze v tzv. chebských zlomcích. Současně podle ní měla vzniknout okolo roku 1400 česká prozaická legenda, která se nedochovala, stejně jako latinská zkrácená legenda. Podle Candor lucis aeternae měla být na přelomu 15. a 16. století sepsána také německá legenda a podle některých pramenů stála u zrodu tisku Život sv. Anežky z roku 1643.
Tím souhrn legend nekončí, jak také napovídá fotografie k článku. Dosud existují ještě legendy ze 17. století jako Vita I a Vita II nebo tisk Život blahoslavené Anežky a Beckovského legenda z roku 1701. Jak se tedy v těchto příbězích zorientovat? Odpověď jsme se pokusili shrnout s PhDr. Janem Kalivodou z Ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v historickém magazínu Zrcadlo.
Ve znamení přesnosti
Společně s PhDr. Janem Kalivodou jsme se zaměřili také na graf s anežskými legendami, který je na fotografii u tohoto článku. PhDr. Kalivoda se soustředil postupně na dvě linie. První se týkala českého tisku Život blahoslavené Anežky z roku 1643, z níž měl teprve zpětně vzniknout latinský tisk, což se nezdá PhDr. Kalivodovi příliš věrohodné. Druhá linie, u které se PhDr. Kalivoda pozastavil, vychází od nedochované latinské zkrácené legendy.
S prací PhDr. Jana Kalivody se můžete setkat také v katalogu k výstavě Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice, která bude už jen do 25. března probíhat v Anežském klášteře v Praze Na Františku. PhDr. Kalivoda komentuje na stránkách katalogu nejen tři rukopisy Candor lucis aeternae, ale také další tisky anežské legendy. Beckovského legendu si můžete prohlédnout i na výstavě, stejně jako tzv. chebské zlomky české veršované legendy i Šibenický rukopis Candor lucis aeternae.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
