Ptačí druhy v ohrožení – 2. část

20. březen 2012

Přežije u nás tetřev hlušec? Proč je stále méně vrabců? A nepřehnali jsme to naopak s ochranou kormoránů? Ptáme se ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka.

Mnoho ptačích druhů je v naší přírodě ohroženo, kormoráni však poskytují opačný příklad tak moc jsme je chránili, až si rybáři stěžují, že decimují rybí populaci a působí milionové škody. Jak vnímáte jako ornitolog ochranu kormoránů u nás?
Ta otázka má několik rovin. Kormoráni jsou u nás hnízdícím druhem a dlužno říct, že u nás hnízdí stále stejné množství, tj. asi kolem 300 hnízdících párů, tedy nepatrné množství. To rozhodně nejsou ti, kteří by způsobovali nějaké závratné škody. Ti, kteří skutečně loví ryby masově, zejména na podzim a v zimním období, to jsou kormoráni, kteří se vylíhli někde na severu Evropy a k nám přilétají na řeky a rybníky zimovat. A ta příčina je zase trochu způsobená člověkem, protože změny v rybářství v Baltském moři způsobily, že se efektivně vylovily velké dravé ryby, což vedlo k namnožení drobných rybek přesně v té velikosti, které kormorán loví. Proto ty hnízdní populace v okolí Baltského moře obrovským způsobem narostly, a nyní létají k nám a je otázka, co s nimi.

A co s nimi? Střílet? Vybírat vajíčka?
Já bych hledal řešení na vodních tocích. Kormorány lze třeba na rybnících nějakým způsobem plašit, aby hejno letělo jinam. Sběr vajec určitě není u nás řešení – máme zde ty 3 stovky hnízdících ptáků, to je nic z pohledu těch zimujících. Ale musíme se dívat na stav toho vodního toku. Pokud bude přirozený, tak přece jen tam ryby mají nějakou možnost úkrytu. Pokud bude to koryto regulované, pak už těžko zabráníme, aby se tam ryby i ti kormoráni přemísťovali, a jen tím plašením nebo odstřelem je donutíme, aby se zvedli a odletěli o 5 kilometrů dál.

A je potřebné je nadále přísně chránit?
Není důvod, aby byl kormorán přísně chráněn. Dlužno ale dodat, že rybníkáři se tady tomu vyřazení brání, protože za škody způsobené kormoránem, pokud je chráněn, dostávají od státu náhradu, pokud by nebyl chráněn, náhrady by nedostávali. Takže určitě to nejsou ornitologové, kdo brání vyřazení kormorána z vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Tetřev hlušec

Dalším ptákem, který je veřejností poměrně vnímán, je tetřev hlušec, který se stal také ptákem roku 2012. Jeho populace na Šumavě už se počítá jen zhruba na 300 kusů. Přežije?
Pokud tam zůstane tato populace, tak určitě.

Mají na to nějaký vliv nějaké lesní zásahy ...
Populace je těsně nad hranicí, která je spočítána pro tetřeva na základě genetické variability, dohromady na české i na bavorské straně. Je tedy schopná dlouhodobě přežít, pokud bude Šumava v tom režimu, v němž byla doposud, nedojde tam k nějakým masivním zásahům, které by tetřeva negativně ovlivnily, to může být třeba otvírání nových sjezdovek, masivní kácení, ale třeba i otvírání nových turistických cest v doposud klidových oblastech. To je potřeba velice důkladně zvážit, kde si takový krok můžeme dovolit a kde už by byl nebezpečný a znamenal by skutečně vážné ohrožení. A hlavně, musíme hodnotit ne každou jednu konkrétní cestu, ale celou Šumavu jako jeden komplex dohromady.

Dalším ptákem, u něhož lidé vnímají výrazně změnu v početnosti, je vrabec. Kde jsou vrabci, kterých bylo dřív opravdu všude spoustu?
Dodnes, i když to tak nevypadá, jsou vrabci jedním z nejběžnějších druhů – ale je jich výrazně méně, než jich bývalo. Týká se to zejména vrabců domácích, tedy těch, které jsme vídali i ve městech, které jsme vídali třeba na nádražích ještě v době našeho mládí.

Vrabec polní

A proč tolik mizí?
Těch příčin je několik. Zabývalo se jimi několik různých studií, žádná nenašla jednu konkrétní jednoznačnou, kterou by šlo snadno odstranit. Bude to tedy komplex několika příčin dohromady – celková zátěž životního prostředí, ať už výfukovými plyny, exhalacemi, chemií, která se obecně do prostředí dostává, která třeba způsobuje zvlášť ve městech úbytek drobného hmyzu. Vrabci, přestože jsou zrnožraví, krmí svá mláďata hmyzem a ve chvíli, kdy není dostatek hmyzu, se vlastně nemohou rozmnožovat. A potravu nemají ani v zimním období, to se zas týká třeba vesnic anebo těch nádraží. Na vesnicích nejsou slepice, není drůbež, nesype se zrní. Totéž na nádražích, kde se dříve vozilo obilí v otevřených vagónech, ze kterých se obilí sypalo skutečně téměř proudem a vrabci měli o dostatek potraviny postaráno. Dnes se obilí vozí v uzavřených kamionech.

Abychom nekončili úplně smutně, objevují se v Česku také nové druhy ptáků?
Určitě objevují, ale jsou to spíše vzácné zálety, které se podařilo zdokumentovat jenom díky zvýšenému úsilí pozorovatelů. Těch druhů je v posledních letech několik. V letošním roce zcela aktuálně v severních Čechách je to racek polární, nový druh pro Českou republiku. V loňském roce to byli bělořit pouštní a hýl pouští, jižní druhy, opět se můžeme jen dohadovat, jestli ten jejich náhodný zálet zcela mimo areál rozšíření nějak souvisí se změnou klimatu nebo ne. Ale obecně můžeme říct, že pokud u nás přibývají nějaké druhy, pak jsou to ty teplomilnější, ty, které jako by se k nám z jihu postupně tlačili.

autor: šče
Spustit audio