Tsunami hrozí i jezeru Bajkal

Oblast Bajkalu je seismicky aktivní a k menším otřesům zde dochází poměrně často. Výjimkou nejsou ani zemětřesení o síle pět stupňů Richterovy škály a více, přičemž sedmý stupeň už vyvolá metrové vlny tsunami. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu zemské kůry Sibiřského oddělení ruské Akademie věd a Vědecko-výzkumného ústavu biologie Irkutské státní univerzity, kterou publikovali v časopise Zprávy ruské Akademie věd. Vědci provedli průzkum dopadu silných zemětřesení na Bajkal a jeho pobřeží. Sestavili mapu epicenter zemětřesení nad pět stupňů, která proběhla pod jezerem i v jeho okolí od roku 1724. Jde o minimální stupeň, při kterém mohou vzniknout vlny tsunami, jejichž výška bude v tom případě jen okolo 0,04 m.

Zemětřesení v oblasti Bajkalu sice seismologové systematicky sledují, nikdo se však dosud nesoustředil na pozorování tsunami, která tato zemětřesení vyvolávají. A přitom ani silná zemětřesení o síle do osmi stupňů Richterovy škály nejsou pod Bajkalskou kotlinou velkou výjimkou a dochází při nich k zatopení pobřežních částí. K seismologům se však tyto informace nedostávají. Podle závěru studie je na Bajkalu nutné vytvořit adekvátní systém evidence, aby bylo možné zjistit, jak se zde vlny tsunami chovají, a předpovědět jejich dopad.

V současné době jediný doložený případ následků tsunami na Bajkalu pochází z roku 1862. Během tzv. „tsaganského zemětřesení“ o síle 7,5 stupňů se v severní části delty Selengy vytvořil široký záliv Proval o rozloze 200 km². V průběhu zemětřesení zahynuli tři lidé a několik tisíc kusů skotu. Nutno podotknout, že ve zmiňované době toto místo téměř nebylo obydleno. Kdyby však zemětřesení podobné intenzity vypuklo dnes, v obydlených oblastech na břehu jezera, je možné očekávat podstatně větší množství obětí a řadu poničených budov včetně zásahu do průmyslových oblastí.

Zdroj: Oceanology.ru