Bellevue: sídlo prezidenta i významný symbol
Americký prezident má Bílý dům, ruský vládne z Kremlu, francouzský z Elysejského paláce a ten český z Pražského hradu. Sídlem německé hlavy státu je zámek Bellevue. Jak došlo k tomu, že se z původního sídla bratra pruského krále Fridricha II. stala první berlínská adresa? A co se skrývá uvnitř bílého paláce?
Během slavnostního čepobití na jindy zcela bílých zdech prezidentského sídla vytvářely reflektory barevné kreace. S úderem posledního tónu se se zámkem Bellevue rozloučil Christian Wulff. Dalším v řadě, kdo začne obývat palác postavený v roce 1786 pro mladšího bratra pruského krále Fridricha II., bude Joachim Gauck.
O tom, zda bude právě Bellevue sídlem německé hlavy státu, se vedla po sjednocení Německa dlouhá diskuse. „Tehdy byl prezidentem Richard von Weizsäcker, který si pohrával s myšlenkou, že by sídlem prezidenta mohl být palác korunního prince, který stojí vedle berlínské opery,“ zjišťuji.
Podle kunsthistorika Ernsta Buscheho nakonec převážily bezpečnostní důvody i skutečnost, že ještě před sjednocením byl zámek Bellevue po bonnské vile Hammerschmidt druhým úředním sídlem hlavy státu. O tom, že by na člověka z jeho zdí dýchl zvláštní duch, jakýsi genius loci, nemůže být ani řeč.
„Mnoha přestavbami zámek své původní kouzlo ztratil. Dvakrát fungoval jako muzeum, v 19. století jako obrazárna, v dobách nacismu jako muzeum německého folklóru a penzión pro pohlaváry. Na konci války byl zničen. Škody byly skutečně velké. Po válce se vedly diskuse, zda ho znovu postavit, nebo zcela zbořit a zámecký park rozdělit na několik parcel,“ vysvětluje kunsthistorik.
Zámek málem připomínal vězení
Když se člověk dívá přes nádvoří na svítivě bílou klasicistní stavbu u Sprévy nedaleko Braniborské brány a Vítězného sloupu, dívá se vlastně na novostavbu. „Pouze Langhansův sál, což je sál projektovaný proslulým autorem Braniborské brány, je jedinou místností, která je dnes v původní podobě. Ale i tento oválný slavnostní sál je zcela nově zrekonstruovaný,“ upřesňuje Ernst Busche.
Pamatuji si, že na rozhovor s exprezidentem Wulffem jsem čekala v nové přístavbě, jejíž atrium tak trochu připomínalo dvůr uvnitř vězeňské budovy. Kunsthistorika Buscheho, který napsal o zámku Bellevue knihu, tento pocit nijak nepřekvapí. I když je jiného názoru.
„První návrh architektů, kteří odpovídali za stavbu administrativní budovy vedle zámku, vypadal ještě hůř než vězení. To byl ten poslední dojem, jaký by prezident Weizsäcker chtěl, aby u návštěvníků úřadu vzbuzoval. Přinutil stavitele udělat budovu přátelštější,“ říká.
Bellevue symbolizuje změny, k nimž v Německu došlo
Ernst Busche soudí, že se přístavba nakonec povedla a vzhled původního zámku nijak nenarušila. Mimochodem s výjimkou Weizsäckera prezidenti do vzhledu sídla nijak nezasahovali. „Jen Köhler nechal zámek technicky zmodernizovat,“ upřesňuje kunsthistorik.
Jediný, kdo zámek obýval se vším všudy, byl Roman Herzog. Po jeho odchodu následovala další rekonstrukce a dnes se toto sídlo používá jen k reprezentačním účelům, pro recepce a setkání německého prezidenta se zahraničními státníky. Původně letní rezidence za branami Berlína se stala symbolem státnosti.
„Možná vzhledem ke všem změnám a k nové výstavbě je Bellevue symbolem německých dějin, připomínkou všeho, co se v tomto prostoru odehrálo a co se stalo v Německu jako takovém,“ soudí berlínský kunsthistorik Ernst Busche. A jakou symboličtější tečku si přát, než že novým nájemníkem bude první prezident, který pochází z někdejší NDR.
