SvětOběžník: Výročí gudžarátských nepokojů
V únoru 2002 vypálila skupina muslimů vlak s hinduistickými poutníky. A vlna nábožensky motivovaného násilí, která následovala, je považována za jednu z nejhorších v moderních indických dějinách.
Západoindický stát Gudžarát na sebe upoutal pozornost 27. února 2002. Výsledkem potyčky mezi hinduisty a muslimy ve vlakové stanici ve městě Godhra bylo necelých šest desítek mrtvých hinduistů. Uhořeli ve vlaku, který zapálili muslimové - o tom, kdo přesně útočníci byli a kolik jich bylo, se ale dodnes vedou spory. Následná odveta zachvátila i ostatní gudžarátská města a vyžádala si necelou tisícovku mrtvých, zejména muslimů. Někteří komentátoři dokonce hovoří o muslimských pogromech.
Spouštěcí mechanismus
Islám je v Indii druhým nejrozšířenějším náboženstvím, hlásí se k němu zhruba 14 % obyvatel a ke střetům s dominantními hinduisty dochází už od doby, kdy islám začal do Indie doputoval, tedy zhruba od 12. a 13. století. “Latentní napětí mezi oběma náboženskými komunitami v Indii je víceméně trvalé. Nicméně jsou okamžiky, kdy to napětí je silnější a potom se zase uklidní,” řekl ve SvětOběžníku indolog Zdeněk Štipl z Karlovy univerzity. K rozpoutání násilností stačí jakákoliv záminka.
Mezi další novodobé velké střety mezi hinduisty a muslimy patří i události z počátku 90. let, které občas bývají dávány do souvislosti i s tím, co se dělo o deset let později v Gudžarátu. “Ten vlak [zápálený ve městě Godhra] přijížděl ze severoindického města Ajódhja a ti hinduističtí poutníci, kteří v tom vlaku seděli, se účastnili náboženských akcí v tomto městě,” pokračuje Zdeněk Štipl. Ajódhja je totiž dlouhodobě velmi kontroverzní místo, kde není o náboženské konflitky nouze. Dalo by se dokonce říct, že Ajódhja je zhmotněním veškerých muslimsko-hinduistických sporů.
Lekce z historie
“V této severoindické Ajódhje snad, kdysi dávno, možná, on nikdo přesně neví, historici v tom nejsou za jedno, stál významný hinduistický chrám. Podle věřících hinduistů tento chrám měl označovat místo, kde se kdysi dávno narodil samotný král Ráma, významná mytologická postava, jedna z inkarnací boha Višnua,” vysvětluje Zdeněk Štipl. Údajný Rámův chrám měl v Ajódhje stát až do 16. století, kdy ho opět údajně zakladatelé muslimské mughalské dynastie nechali zbořit a na jeho místě vystavěli mešitu. “Mešita v Ajódhje stála pokojně až do konce 20. století, i když po získání indické nezávislosti v roce 1947 narůstaly požadavky hinduistů na to, aby mešita byla srovnána se zemí a na jejím místě byl znovu obnoven ten Rámův hinduistický chrám,” pokračuje Zdeněk Štipl.
Spory o Báburovu mešitu, jak se měšita v Ajódhje jmenovala, vyvrcholilv v roce 1992, kdy hinduisté spontánně a velice rychle celou stavbu zničili. “Tato událost rozpoutala násilí mezi muslimy a hinduisty prakticky po celé severní a střední Indii. Počty jsou docela vysoké, sahají až k několika tisícům obětí,” dokončuje Zdeněk Štipl.
Start hvězdné kariéry
Ale zpět ke Gudžarátu a roku 2002. Náboženské násilnosti mají i jednu zajímavou, kontroverzní dohru. Tehdejší svazová vláda v čele s hlavním ministrem Narendrou Modim byla obviňována z toho, že nad protimuslimským běsněním záměrně zavírala oči a patřičně nezasahovala. Většina incidentů dodnes není soudně objasněna a hlavní viníci násilností, ať už z jedné či druhé strany, nebyli potrestáni. Což možná jen přispívá k tomu, že Narendra Modi se v Gudžarátu od roku 2002 těší velké oblibě. “U moci nadále zůstává muž, který stojí v pozadí těch útoků namířených proti muslimské komunitě, do roku 2002 spíše periferní postava nepříliš známého lokálního politika. On se víceméně touto událostí ve státě Gudžarát v roce 2002 politicky udělal. Během jednoho roku se z něj stal symbol hinduistického hrdiny, který neváhá zastávat zájmy hinduistů,” přibližuje smýšlení místních Zdeněk Štipl. Jak už jsem naznačila, Modimu bývá připisováno zejména to, že policejním jednotkám údajně rozkázal nezasahovat proti běsnícím hinduistům.
V celoindickém i světově měřítku nepříliš populárnímu politikovi se ale v Gudžarátu opravdu daří. Podle všeho je i schopným manažerem, který svůj stát vede ke stále větší ekonomické prosperitě. I proto se od roku 2002 drží v jeho čele.
Více si o gudžarátských nepokojích a o obecných muslimsko-hinduistických vztazích v Indii můžete poslechnout zde:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
