Arktičtí kytovci kdysi žili v teplých mořích
Dnešní běluhy a narvalové obývají mrazivé moře Arktidy. Jejich nově popsaný pravěký příbuzný však dával přednost životu v teplých vodách.
Pravěkého kytovce Bohaskaia monodontoides známe na základě jediné lebky. Byla objevena v roce 1969 nedaleko města Hampton ve Virginii a od té doby se nachází ve sbírkách Smithsonian's National Museum of Natural History. Po svém objevu byla identifikována jako lebka běluhy severní (Delphinapterus leucas) – bíle zbarveného kytovce s kulovitou hlavou, který žije v Arktidě. Dál už lebku nikdo nezkoumal.
Teprve v roce 2010 si jí všimli vědci, kteří srovnávali anatomii lebek běluh a jejich příbuzných narvalů (Monodon monoceros), kteří také pocházejí z Arktidy. Z jejich studie nyní vyplynulo, že lebka z roku 1969 nepatří běluze, ale dosud nepopsanému rodu a druhu kytovce. Bohaskaia monodontoides žila před 3 až 4 miliony let a tvarem hlavy se běluhám a narvalům velmi podobala. V jejich mrazivém životním prostředí by však nejspíš dlouho nepřežila. Nález z Virginie dokazuje, že Bohaskaia obývala vody mírného klimatu.
To samé platí i pro dalšího pravěkého kytovce z čeledi narvalovití jménem Denebola branchycephala, jehož fosilie byla nalezena v Baja California. Vědci se proto domnívají, že adaptace na chladné prostředí, kterou známe od dnešních běluh a narvalů, se v evoluci těchto kytovců objevila poměrně nedávno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
