Polská autorka Olga Tokarczuková

KNIŽNÍ TIPY:

Karel Kryl: Země Lhostejnost
Politické komentáře Karla Kryla z let 1990–93 vycházejí pod názvem Země Lhostejnost v nakladatelství Torst. V době svého vzniku o ně kupodivu nebyl velký zájem a ke čtenářům se dostaly jen prostřednictvím regionálních periodik. Asi i proto jich Kryl napsal jen 28. Uplynulo dvacet let a čtení je to stále zajímavé.

Karel Kryl: Země Lhostejnost|foto: Nakladatelství Torst

Blanka Solařová-Calibaba: Sousedka ze Skalistých hor
Blanka Solařová-Calibaba líčí příběhy mladé Češky provdané za kanadského naftaře. Autorka žije v současné době v Kanadě, takže asi ví, o čem píše. Recenzentka Klára Kubíčková se v MF DNES přimlouvá za titul Nejzábavnější kniha roku. Přečtete ji rychle, má jen málo přes sto stran, vychází v Pasece.

Blanka Solařová-Calibaba: Sousedka ze Skalistých hor|foto: Nakladatelství Paseka

Jo Nesbø: Spasitel
Knihkupci se těší, že román Spasitel, který napsal populární norský spisovatel Jo Nesbø, půjde na dračku . Autor je ročník 1960 a bude to asi všestranný muž, protože studoval ekonomii, pracoval jako novinář a kromě psaní se věnuje i hudbě. Píše velmi oblíbené detektivky, ale také veselé dětské knížky. Spasitel patří k těm prvním, je to napínavý román, ve kterém opět vystupuje detektiv Harry Hole. Chorvatský nájemný vrah zastřelí v Oslu nesprávného muže a chce svůj omyl napravit, policie už je mu ale na stopě. Vychází v překladu Kateřiny Kryštůfkové.

Jo Nesbø: Spasitel |foto: Fleet

Ingrid Hedströmová: Noc ve Villette
Když už jsme u severských detektivek, připomenu ještě nový román Ingrid Hedströmové Noc ve Villette. Tato švédská autorka zasazuje děj svých příběhů do fiktivního belgického městečka Villette. Její předešlá kniha Vraždy ve Villette nabídla napínavé čtení i sympatickou hrdinku, vyšetřující soudkyni, která se jmenuje Poirotová nejspíš k poctě slavného hrdiny Agathy Christie, což byl – jak známo – rovněž Belgičan. Děj knihy Noc ve Villete začíná při každoročním svatojánském procesí, tentokrát však slavnost naruší hned tři vraždy. Vydává Knižní klub.

Ingrid Hedströmová: Noc ve Villette|foto: Knižní klub

NÁŠ HOST

Polská autorka Olga Tokarczuková v českobudějovickém klubu Horká vana četla ze svých knih a besedovala se čtenáři. Rozhovor s ní natočila redaktorka Hana Soukupová.

Olga Tokarczuková|foto: neznámý, GNU General Public License, verze 1.2

RECENZE Sabiny Langerové

Friedrich Torberg: Teta Joleschová a dědicové
Teta Joleschová! Kdo by neznal legendární tetu Joleschovou z dávno zmizelého světa Vídně a Prahy mezi dvěma světovými válkami. Svět návštěvníků literárních salonů a kaváren, svět, který se zdál být ještě jakžtakž v pořádku. Svět vzpomínek na intelektuální život vídeňské společnosti, kde se formovalo novodobé evropské myšlení a který byl centrem kulturní moderny.

Friedrich Torberg:Teta Joleschová a dědicové|foto: Nakladatelství Paseka

Rakouský spisovatel Friedrich Torberg byl pamětníkem i souputníkem společností, kde se pěstovalo umění okamžité a hlavně vtipné odpovědi, kde exceloval nezaměnitelný židovský humor a z tohoto nekonečného přílivu anekdot a bonmotů čerpal inspiraci pro svou Tetu Joleschovou. Dlouhá léta pracoval v pražském německém listě Prager Tagblatt. S českým prostředím byl spjat poněkud kuriózně: byl hráčem vodního póla za československé národní mužstvo.

Vzpomínky na násilně ukončený svět jsou o to silnější, uvědomíme-li si, že je Torberg psal v exilu, když po Mnichovu emigroval přes Švýcarsko do Francie, kde se snažil vstoupit do československé zahraniční armády, a nakonec přes Španělsko a Portugalsko do USA.

Jeho kniha okamžitě slavila velký triumf a brzy po jejím vydání napsal i pokračování – Teta Joleschová a dědicové. Na rozdíl od první knihy čerpající příběhy z pražských a vídeňských kaváren jsou „Dědicové“ na cestě do literárních kruhů Budapešti a nakonec i Spojených států, zejména do Hollywoodu, kam zamířil i autor.

Jedna z anekdot byla o nepříliš úspěšném novináři a literátu Egonu Dietrichsteinovi, který skončil jako nenapravitelná somrácká existence. Dokud ještě psal, dostal od Neues Wiener Journal nabídku, aby napsal reportáž o císařské menažérii v Schönbrunnu. Jenže klec s opicemi, která byla velkou schönbrunnskou atrakcí, se právě přestavovala, takže Dietrichstein nemohl svoji reportáž dokončit. Požádal, aby mu poslali zprávu, až bude rekonstrukce hotová a zanechal v císařské dvorní kanceláři svou adresu. Tady je třeba vědět, že existovala židovská příjmení totožná se jmény knížecích rodů. Byli to takzvaní „chránění Židé“ ve službách aristokratů a při přidělování občanských jmen dostávali jména po svých ochráncích. Vyprávělo se, že když starostovi Vídně ohlásili návštěvu knížete Löwensteina-Wertheima-Freudenberga, řekl starosta poněkud roztržitě sekretáři, ať „ti tři Židé chvíli počkají“. A novináři Dietrichsteinovi se stal pravý opak: z císařské kanceláře mu přišel dopis, že přestavba opičí klece je ukončena. Adresa byla následující: „Jeho Jasnost kníže Egon Dietrichstein, Vídeň II., Mohrengasse 16, IV. patro, u paní Katzové.“

Kdo chce, může se smát. Milovníci jemného židovského humoru jistě toto pokračování Tety Joleschové ocení. Kniha vyšla v nakladatelství Paseka v r. 2012 v překladu Evy Pátkové.

SOUTĚŽ

Správná odpověď na minulou otázku: Karel Poláček: Muži v offsidu Na minulou soutěžní otázku jsme dostali 76 správných odpovědí.

Výherci: J. Brendlová, M. Burešová, M. Dušáková, V. Pešek, P. Říhová, B. Šenkeříková

Nová otázka: 28. března uplyne 420 let od narození Jana Amose Komenského. Ve které slavné knize tohoto velkého myslitele a spisovatele vystupuje Poutník doprovázený Všezvědem Všudybudem a Mámením?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.