Volné sociální sítě delfínů

Samci delfínů skákavých (Tursiops sp.), kteří bojují o samice, utvářejí spojenecké dvojice nebo skupinky o třech jedincích. Ty se mohou spojovat a vytvářet sekundární společenství, ve kterém je až 14 delfínů. Takové uspořádání může vydržet 15 let nebo i déle. Výjimkou nejsou ani aliance třetího řádu, kdy si jedno sekundární společenství zavolá jiné, aby mu pomohlo v boji. Obvyklým důvodem tak komplexního společenského uspořádání, které najdeme například u šimpanzů, je obrana teritoria. U delfínů skákavých to však podle nové studie neplatí.

Delfín, ilustrační obrázek|foto: Stock Exchange, User: equineator

Richard Connor z Massachusettské univerzity se svými kolegy sledoval společenství delfínů ze Shark Bay neboli Žraločí zátoky v západní Austrálii. Výsledky jeho šestileté studie dokazují, že na rozdíl od šimpanzů nemají samci delfínů žádná rozsáhlá teritoria, která by bylo zapotřebí bránit. Místo toho žijí v jakési mozaice, na které se bez zjevných hranic prolínají domovská území mnoha samců i samic. Společenství zdejších delfínů je také velmi otevřené – skupiny „přátel“ v něm volně vznikají a zase se rozpadají.

Delfíni a Velryby 3D: Tuláci oceánů|foto: IMAX, 3D Entertainment Ltd.

Něčemu takovému se kromě lidí blíží snad jen sloni, kteří sice žijí ve stádě, ale udržují i vztahy se slony zvenku. Sloní společenstva jsou však založena na příbuznosti a nejsou tak proměnlivá jako ta, která vytvářejí delfíni skákaví. Lidé, sloni i delfíni však mají společnou jednu věc: dokážou překonávat velké vzdálenosti, aniž by je to stálo velké množství energie. Jednotlivé skupiny se tak snadno setkávají, což napomáhá budování komplexních sociálních sítí. Sloni i delfíni a samozřejmě i lidé mají zároveň dostatečnou mozkovou kapacitu k tomu, aby si dokázali zapamatovat, kdo je přítel a kdo ne, a do boje s nepřátelskou skupinou si přivolali spojence.

Zdroj: Proceedings of the Royal Society B