Rozhovor měsíce: Vydávání jazzu v Česku

5. duben 2012

Jak se žije jazzovým vydavatelům v tak malé zemi jako je Česko? Na toto téma jsme se zaměřili v dalším Rozhovoru měsíce na Euro Jazzu. Hosty pořadu (premiéra v pátek 6.4. ve 14:00 na Euro Jazzu) budou tentokrát zástupci dvou hlavních českých jazzových vydavatelství – Jan Hála (Arta Records) a Petr Ostrouchov (Animal Music)

Jan Hála a Petr Ostrouchov jsou oba aktivní hudebníci a zároveň představitelé dvou jazzových labelů s odlišnou tradicí i dramaturgickým profilem. Zatímco Arta vznikla již v roce 1991, kdy přetrvával porevoluční hlad po všem novém včetně jazzu, Animal Music Petra Ostrouchova (bývalý člen skupiny Sto zvířat) vydalo svou první desku v roce 2007, tedy těsně před vypuknutím světové ekonomické krize.

Zatímco Arta dnes dává přednost vydávání známých a generačně starších jazzových hudebníků typu Emila Viklického nebo Josefa Vejvody (i když s mnoha výjimkami kapel Ondřeje Kabrny, Martina Brunnera, nebo Noční optiky), Animal Music se stalo populární zejména v mladší generaci.

Vedle stále otevřenějšího Jaromíra Honzáka zde vydávají zejména „noví“ autoři jako Beata Hlavenková, Vojtěch Procházka, Petr Zelenka, Ondřej Pivec, David Dorůžka a další. Zejména z těchto důvodů bylo zajímavé srovnat, jak se dnes liší vydavatelské přístupy Arty a Animal Music v praxi.

Petr Ostrouchov

Proč to vlastně děláme

Jak se v Rozhovoru měsíce shodli oba hosté, vydávat v Česku jazz se nyní blíží „ekonomickému vtipu“. Prodeje alb neustále klesají, zejména komerčních sponzorů je málo a důsledky toho všeho jsou nepříznivé zejména pro menšinové žánry jako je jazz. Proč toho tedy oba zmiňovaní ještě nenechali?

„Protože mě to baví. Protože mi přijde, že hudba, kterou ti hudebníci produkují, má nějaký hlubší smysl, má trvalou hodnotu, přečká několik desetiletí a bude asi posluchače zajímat ještě za dlouhou dobu. Taky považuji za potřebné současnou generaci nějak zakonzervovat a zmapovat,“ odpovídá na otázku Petr Ostrouchov, který se živí v advokacii (autorské právo).

„Je to těžké, ale snažíme se vydržet. Navíc bychom nevyžili jen z prodeje desek; pomáhá nám souběžné provozování klubu Agharta a pořádání jazzového APJF festivalu. Daří se nám přežívat, ale je to rok od roku těžší,“ doplňuje Jan Hála (Arta), který mimo jiné hrává ve své kapele Hot Line, vyučuje na Konzervatoři Jaroslava Ježka nebo se věnuje jazzové publicistice.

Jan Hála

Prodej hlavně na koncertech

Pokud chce dnes jazzová kapela vydat CD, činí tak velmi často na vlastní náklady a mnohdy ani služeb etablovaných jazzových vydavatelství nevyužívá. Tradiční labely však mají stále co nabídnout, například po propagační stránce. Co může dělat mladá skupina, pokud chce vydat album zrovna u Arty nebo Animal Music?

„Měla by hlavně hrát hodně koncertů, protože živá vystoupení jsou jednou z mála šancí, kde lze desky ještě prodat. Hudebníci za námi většinou chodí s již hotovou nahrávkou přímo ze studia. Pokud nás něčím zaujme, mají svou duši a tvář, tak se jim snažíme pomoct,“ vysvětluje Jan Hála a dává za příklad loni vydaný crossover Noční optiky na pomezí jazzu a vážné hudby.

Demo či pozvánku na koncert vítá i Petr Ostrouchov. Jinak se ale jeho producentský přístup liší. „Naopak preferuji, když se na vzniku projektu mohu podílet od začátku. Pokud kapela přijde s již hotovou deskou, tak mě až tolik nezajímá, protože se snažím ovlivnit i výběr studia či kvalitu zvuku. Na koncertech se o kapele dovím nejvíc, protože dema mívají zkreslenou vypovídací hodnotu,“ míní druhý z vydavatelů.

Jak se žije českým big bandům? Štěpánka Balcarová a Kryštof Marek v Rozhovoru měsíce

Štěpánka Balcarová a Kryštof Marek

Tématem červencového Rozhovoru měsíce na ČRo Jazz bude zdánlivě jednoduchá otázka: Jak v Česku vést, resp. udržet při životě jazzový bigband? Odpovídat na ni budou dva jazzoví dirigenti a aranžéři, Štěpánka Balcarová a Kryštof Marek. Rozhovor měsíce vysíláme v pátek 3. července od 14:00 na ČRo Jazz.

Odbyt v zahraničí a digitální distribuce

V Rozhovoru měsíce s jazzovými vydavateli přišla řeč i na specifika prodeje českého jazzu v zahraničí, se zvláštním případem Japonska, kde je velký zájem o desky pianových trií.

„Z nepochopitelných důvodů je v Japonsku pianové trio asi guru všech jazzmanů, protože jedině pianová tria jsme tam relativně dobře prodávali. I v obchodech s cédéčky jsou speciální stojany určené jen pro pianová tria,“ přiblížil Hála. Jinak jsou ale prodeje českého jazzu v zahraničí zanedbatelné.

„Distribuce fyzických nosičů v zahraničí prakticky vymizela, a tak dodávám spíš jednotlivcům, jako jednomu malému obchodu ve Finsku,“ říká Petr Ostrouchov. Jeho Animal Music se proto snaží prorazit v digitálních obchodech jako je iTunes.

„Naše nahrávky jsou asi v 95 digitálních obchodech po světě. Samozřejmě bez marketingové podpory to neznamená, že se k nim lidi pohrnou. Ale už ta samotná dostupnost je pro mě důležitá,“ doplňuje Ostrouchov.

V průběhu pořadu Rozhovor měsíce zazní ukázky z alb, která vydavatelství Arta Records či Animal Music v poslední době vydala. Jde například o nové triové desky pianisty Martina Brunnera a Adama Tvrdého (Arta), Andělem oceněné album Vertiga, nebo čerstvou novinku kytaristy Steva Walshe s českými muzikanty (Animal Music).

autor: Petr Vidomus
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.