Obří vosa z ostrova Sulawesi a návrat amerických bizonů
Archiv Alberta Einsteina volně na internetu, sledování ohrožených chřástalů, těsný průlet návštěvníka z vesmíru a jeho očekávaná „repete“.
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě plánuje digitalizovat kompletní archiv Alberta Einsteina, jehož je vlastníkem, a vystavit ho volně na internetu. Archiv má přes 80 000 položek a kromě rukopisů vědeckých statí nebo cestovních deníků obsahuje Einsteinovu korespondenci, včetně té rodinné. Písemnosti budou zveřejněny postupně. Na webu alberteinstein.info je jich už teď k vidění asi polovina.
Na indonéském ostrově Sulawesi žije obří vosa s gigantickými kusadly, která dorůstá až šesti centimetrů. Megalara garuda byla popsána teprve nedávno, mimo jiné podle exempláře, který ležel od 30. let minulého století nepovšimnut ve sbírkách Přírodovědeckého muzea v Berlíně. O životě obřích vos se neví nic bližšího. Žádný entomolog zatím neměl příležitost pozorovat je živé v indonéském pralese.
Bizoni se vracejí do volné přírody amerického Západu. Do rezervace Fort Peck v Montaně přestěhovali 63 zvířat z národního parku Yellowstone. Tamní populace je považována za geneticky nejčistší; jinak jsou američtí bizoni většinou hybridní zvířata, křížená s dobytkem. Projekt návratu bizonů má řadu odpůrců, hlavně mezi dobytkáři, kteří považují bizony za potravní konkurenty skotu a potenciální šiřitele chorob.
Čeští a bavorští ornitologové budou dva roky sledovat život chřástalů polních. Deset až dvanáct ptáků dostane vysílačky, které umožní sledovat jejich aktivitu. Vědce zajímá, proč se kroužkovaní chřástalové jen málokdy vracejí na místa původních odchytů, jak úspěšní jsou při hnízdění, kudy odlétají do zimovišť a kudy se z nich vrací. Informace by měly posloužit k lepší ochraně těchto ohrožených ptáků.
Malý asteroid, který letos v únoru těsně minul naši planetu, se příští rok vrátí a mine nás ještě těsněji, ve výšce asi 24 000 kilometrů nad povrchem – to je o třetinu níže, než obíhají geostacionární družice. Zatím nás nijak neohrozí, ale vědci budou sledovat, jak se po těsném průletu změní jeho dráha. Není vyloučeno, že někdy v budoucnu by tento kamínek o průměru asi 50 metrů nebezpečný být mohl. Při svém příštím návratu by dokonce by měl být viditelný obyčejným dalekohledem.
Zdroj: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 14/2012, 31. března – 6. dubna.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
