Dřevokazné houby pomáhají regenerovat životní prostředí
Znečistění životního prostředí představuje velký ekologický problém. Jeho zdrojem jsou průmyslové a zemědělské aktivity, vzniklé odpady a následné využívání vyrobených produktů
Dobrý sluha a ještě lepší pán
Příkladem jsou ropné uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), průmyslová barviva, polychlorované bifenyly (PCB), pesticidy, detergenty apod., které shrnujeme pod označení organopolutanty. Schopností mikroorganismů rozkládat polutanty je možné využít pro biologickou dekontaminaci prostředí. Jedním z typů organismů účinně degradujících rekalcitrantní polutanty (tj. látky obtížně rozložitelné, přetrvávající v biosféře) jsou dřevokazné houby, respektive skupina hub bílé hniloby. Tyto organismy, někdy označované jako ligninolytické houby, představují skupinu asi 2000 organismů charakterizovaných schopností účinně depolymerizovat a mineralizovat lignin pomocí komplexu extracelulárních enzymů. Patří mezi ně především bazidiomycety, ale i askomycety.
Biodegradační potenciál ligninolytických hub
Degradace ligninu má zásadní význam z hlediska uhlíkového cyklu na zeměkouli, neboť většina obnovitelného uhlíku v přírodě existuje ve formě ligninu nebo polymerů celulózy a hemicelulóz. Ligninolytické houby nejúčinněji rozkládají v přírodě lignin, a tím plní ústřední roli v recyklaci uhlíku pocházejícího z rostlinných tkání obsahujících tento polymer. Velký biodegradační potenciál ligninolytických hub dosud není adekvátně využíván z důvodů potřeby podrobného poznání a optimalizace složitého degradačního procesu, potřeby vývoje vhodných technologických zařízení a potřeby výběru vhodných kmenů těchto hub.
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 4/2012.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
