Jak si hrošíci pořizují dcery

9. duben 2012

Mechanismů, jakými mohou živočichové zasáhnout do poměru pohlaví potomků, je celá řada. Poměr narozených samců a samic je však ve výsledku většinou vyrovnaný. V tomto směru vědce překvapil hrošík liberijský – vzácný a trochu tajemný obyvatel afrických pralesů.

Holka, nebo kluk? Mezi lidmi lze na tuto otázku odpovědět jednoduše: jedno, nebo druhé se zhruba stejnou pravděpodobností. Zdá se to logické. Muži mají v dědičné informaci svých buněk jak mužský chromozom Y, tak ženský chromozom X. Když pak ve varlatech vznikají spermie, dělí si dědičnou informaci na stejné díly. Na jednu polovinu spermií zbude ženský chromozom, druhá polovina získá chromozom mužský. Spermie mají přibližně stejnou pravděpodobnost, že oplodní vajíčko. Pokud se to povede spermii s X chromozomem, narodí se děvče. Pokud je vajíčko oplodněno spermií s chromozomem Y, narodí se chlapec. Pohlaví novorozence tak podléhá stejným zákonitostem jako hod mincí. Padne buď hlava, nebo orel.

Proč je to v přírodě jinak

Ve zvířecí říši najdeme z tohoto pravidla četné výjimky. Například samičky droboučkého madagaskarského lemura makiho trpasličího (Microcebus murinus) někdy rodí převážně dcery a jindy přivádějí na svět naopak převahu synů. Záleží na tom, v jaké se matka pohybuje společnosti. Pokud žije samice společně s jinými samicemi, nemá mnoho chutí tento „babinec“ ještě rozšiřovat. Plodí více synů. Naopak, osaměle žijící samičky přivádějí na svět převážně dcery.

Maki trpasličí

U makiů víme, jak mají volbu pohlaví zařízenou. Moc poroučet si samičky nemohou. V moči vylučují zvláštní látku. Pokud jich žije více pohromadě, jsou vystaveny zvýšeným koncentracím této vůně. To způsobuje posun poměru pohlaví potomstva ve prospěch synů. Osaměle žijící samice je vystavena mnohem nižším koncentracím a přivádí na svět více dcer. Látka obsažená v moči ovlivňuje množství samičích hormonů, jež kolují v krvi matky v období, kdy dozrává vajíčko. Takto dozrálá vajíčka jsou pak častěji oplozena spermií s chromozomem Y a narodí se syn. Proč dává vajíčko přednost právě těmto spermiím? To je stále ještě záhada.

Mechanismů, jakými mohou živočichové zasáhnout do poměru pohlaví potomků, odhalili vědci velmi pestrou škálu. Svou roli hraje například dostatek potravy, kondice zvířat nebo jejich sociální postavení. Jen výjimečně se vědci zabývali otázkou, zda samci neprodukují spermie nesoucí samčí Y a samičí X chromozom v nerovném poměru. Zdálo se to nelogické. Jenže příroda se neřídí lidskou logikou. Vědce o tom přesvědčil vzácný, tajemný obyvatel afrických pralesů hrošík liberijský (Choeropsis liberiensis).

Podivné poměry u hrošíků

Pár hrošíků liberijských (Mount Kenya Wildlife Conservancy)

Hrošíci liberijští se na první pohled podobají zmenšenému vydání hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius). Žijí v řekách a mokřadech západní Afriky. Na rozdíl od hrochů jsou to samotáři. Samci si žárlivě střeží své revíry. Pouštějí k sobě jen říjné samičky, aby se s nimi spářili. O životě hrošíků ve volné přírodě toho víme málo. Podstatně více informací nasbírali vědci o hrošících chovaných v zajetí, kde se tito savci překvapivě dobře rozmnožují.

V chovatelské dokumentaci lze za poslední století nalézt více než tisíc záznamů o narození mláděte hrošíka liberijského. Zajímavý je poměr pohlaví. Synů je asi 40 %. To je už významná odchylka od obvykle vyrovnaného poměru pohlaví. Němečtí vědci se rozhodli přijít příčinám této odchylky na kloub. Kromě jiného se podrobně podívali na spermie odebrané dospělým samcům.

Moderní metody molekulární genetiky umožňují v buňkách označit vybrané úseky dědičné informace. Tým vedený Josephem Saragustym z berlínského Leibnitzova ústavu označil spermie hrošíků tak, že vědci dokázali odlišit spermie s chromozomem X od spermií s chromozomem Y. Pak už nezbývalo nic jiného, než provést inventuru ve spermatu hrošíků. Výsledek je pro biology velkým překvapením. Hrošíci mají jen 40 % spermií s chromozomem Y. Zdá se, že snížený podíl synů je způsoben právě nedostatkem spermií se samčí dědičnou informací. Jde o první jasně zdokumentovaný příklad, kdy živočich ovlivňuje poměr pohlaví potomstva tímto nečekaným trikem.

Když je méně kluků výhodou

Samozřejmě se nabízí otázka, proč to hrošíci dělají. Sporadická data získaná od volně žijících hrošíků sice odhalila menší podíl synů oproti dcerám, ale rozdíl není zdaleka tak markantní jako u mláďat v zajetí. Je možné, že pozorování z přírody poznamenala velká chyba. Příležitostí pozorovat hrošíky je málo a odlišit samičku od samečka při letmém pohledu v přítmí pralesa není vůbec jednoduché.

Hrošík liberijský

Je však docela možné, že k posunu v poměru pohlaví u potomků dochází jen v zajetí. Saragusty a jeho kolegové se domnívají, že na vině by mohl být podobný fenomén, jaký je znám u makiů trpasličích. V přírodě žijí hrošíci osaměle. V zajetí se však chovají celé rodinky. Jednotlivá zvířata od sebe sice bývají oddělena, aby se neprala, ale to nebrání výměně informací prostřednictvím zrakových, sluchových i čichových signálů. I když člověku připadá, že každý hrošík má své soukromí, hrošíci si mohou připadat jako ve velké tlačenici. Pokud by k podobné situaci došlo v přírodě, znamená to, že jsou revíry rozebrány a obsazeny dospělými samci. Synům pak nezbývá nic jiného než vytlačit z revíru svého otce. Dospělí samci se snaží takové konkurenci vyhnout a počet synů tlačí dolů úbytkem spermií s chromozomem Y.

Vysvětlení je to pěkné a logické. Jen další výzkum ale ukáže, jestli je také správné. Jak už jsme si řekli, příroda se řídí svou vlastní logikou, která je té naší někdy na hony vzdálená.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.