6. dubna 2012
Maria Kalaniemi, Timo Alakotila: Akerö
Finsko se pyšní unikátním oddělením lidové hudby na Sibeliově akademii. Ta byla zřejmě vůbec první univerzitou, kde se začala vyučovat tradiční hudba, nikoli jako nějaký mrtvý, muzeální exponát, ale jako kontinuální proces. Akordeon zde nejprve studovala a nyní vyučuje Maria Kalaniemi. Své poslední album natočila s pianistou Timo Alakotilou. Oba vzpomínají, jak se před dvaceti lety na škole setkali a poprvé společně učili, k prvním tématům patřila píseň finských Romů, která je stále součástí výuky.
„Na album Akerö jsme si vybrali skladby, které oba považujeme za důležité, pocházejí z širokého spektra stylů, k nimž patří hudba finských či švédských houslistů, tango, pop, polky, i vlastní kompozice,“ vysvětlují oba tvůrci. Podobně jako u předešlých alb Marie Kalaniemi, i tentokrát se jedná o velmi osobní a intimní hudbu. Zpívané skladby jsou tu ale v menšině, jednu z nich uslyšíme teď.
Koskaan Et Muuttua Saa
Grönbacka
„Řada lidí si myslí, že akordeon je ideální pro rychlou, veselou, taneční hudbu, ale pro mě je na akordeonu nejdůležitější to, že pomocí těch měchů dýchá,“ říká Maria Kalaniemi. „Ten nástroj má svůj život a duši, a já ji tedy nechávám promluvit,“ – což se jí zvláště dobře daří v následující skladbě, která je prouděním vzduchu přímo inspirována, nikoli však v měchu akordeonu, ale v přírodě, jmenuje se Noční vítr.
Yötuulet
Kaipaus
Akordeonistka Maria Kalaniemi žije v Helsinkách, ale pochází ze smíšeného švédsko-finského manželství. Švédové tvoří ve Finsku významnou menšinu, švédština je zde druhým oficiálním jazykem, a v tvorbě Marie Kalaniemi se tedy odrážejí obě kultury. Na některých skladbách alba Akerö se k jejímu akordeonu přidává dechová sekce.
Viola
Kengo-Antas Vals
Trädet
Ta In Hiid In Fiol
Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Maria Kalaniemi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka