6. dubna 2012

Finsko se pyšní unikátním oddělením lidové hudby na Sibeliově akademii. Ta byla zřejmě vůbec první univerzitou, kde se začala vyučovat tradiční hudba, nikoli jako nějaký mrtvý, muzeální exponát, ale jako kontinuální proces. Akordeon zde nejprve studovala a nyní vyučuje Maria Kalaniemi. Své poslední album natočila s pianistou Timo Alakotilou. Oba vzpomínají, jak se před dvaceti lety na škole setkali a poprvé společně učili, k prvním tématům patřila píseň finských Romů, která je stále součástí výuky.

„Na album Akerö jsme si vybrali skladby, které oba považujeme za důležité, pocházejí z širokého spektra stylů, k nimž patří hudba finských či švédských houslistů, tango, pop, polky, i vlastní kompozice,“ vysvětlují oba tvůrci. Podobně jako u předešlých alb Marie Kalaniemi, i tentokrát se jedná o velmi osobní a intimní hudbu. Zpívané skladby jsou tu ale v menšině, jednu z nich uslyšíme teď.

Koskaan Et Muuttua Saa

Grönbacka

„Řada lidí si myslí, že akordeon je ideální pro rychlou, veselou, taneční hudbu, ale pro mě je na akordeonu nejdůležitější to, že pomocí těch měchů dýchá,“ říká Maria Kalaniemi. „Ten nástroj má svůj život a duši, a já ji tedy nechávám promluvit,“ – což se jí zvláště dobře daří v následující skladbě, která je prouděním vzduchu přímo inspirována, nikoli však v měchu akordeonu, ale v přírodě, jmenuje se Noční vítr.

Yötuulet

Kaipaus

Akordeonistka Maria Kalaniemi žije v Helsinkách, ale pochází ze smíšeného švédsko-finského manželství. Švédové tvoří ve Finsku významnou menšinu, švédština je zde druhým oficiálním jazykem, a v tvorbě Marie Kalaniemi se tedy odrážejí obě kultury. Na některých skladbách alba Akerö se k jejímu akordeonu přidává dechová sekce.

Viola

Kengo-Antas Vals

Trädet

Ta In Hiid In Fiol

Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Maria Kalaniemi